Harold a Maude

Harold a Maude. On je puberťák libující si v absurdních sebevraždách a chozeních po pohřbech, ona má osm křížků na krku a takovou vitalitu, kterou jí všichni můžou jen a jen závidět. A právě tito dva "podivíni" se dají dohromady. Celé je to lehounce bizarní (v dobrém slova smyslu) s výborným soundtrackem a hlavně s nezapomenutelnou atmosférou, kterou dnes těžko natočíte. Lék na špatnou náladu. (18.07.2009)

Film nezapře dobu svého vzniku, žádná jiná nezrodila díla tak křišťálově preferující ideu absolutní svobody, svobody bořící všechny konvence - v řadě ohledů i detailů mi proto Harold a Maude připomíná Easy Rider. Nekonečné sebestřednost hlavních hrdinů, která popírá známé a pro mne základní "Svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda druhého" překračuje hranice, které jsou pro mne, opatrného konzervativce, pevně dány. Film je samozřejmě v celém svém průběhu nadsázkou, jsem si toho vědom, ale tahle nadsázka není dotažena, občas zabolí, zaskřípe a nahodí rozpaky. Možná je důvodem i to, že zatímco hlavní hrdinka je skutečně jedinečně zahraná (bylo asi úžasné dostat životní roli v tomhle věku a ona jí dala vše, právě tak, jako dává její postava vše ve filmu těm okamžikům, které v něm prožívá), hlavní hrdina se na jejím mistrovství dost přihřívá, což vynikne právě v těch úsecích, kdy je na filmovém plátně bez ní (úplný závěr!). Pokud jde o "filmařské disciplíny", v podstatě všechno je nadprůměr, kamera, střih, hudba... i když, málo naplat, 35 let přece jen trochu síle výrazu ubralo. Velice hezké jsou anglické originály textů k písním, ty mé hodnocení chvilku táhly na ****, ale ve druhé polovině filmu také ubraly ze své poetiky. Nedá se ale nic dělat, v hodnocení je vždycky hodně subjektivního a přestože to subjektivní u mne většinou tahá známku nahoru, tady je to asi naopak. (03.06.2007)

Původně jsem udělil filmu pouze 4*, jenže když jsem následně přemýšlel, jak absenci té poslední hvězdy odůvodnit, byl jsem vysloveně v koncích. Harold a Maude je překrásný snímek, ne náhodou se objevující hned v několika anketách o nejlepší film všech dob. Jeho velkou výhodou je, že Hal Ashby nejen dobře věděl, co přesně chce natočit, ale také kdy to má natočit. Počátek 70. let zastihl Ameriku dle všeho v určité pocitové i názorové roztříštěnosti a zemí otřásalo kromě Vietnamské války i pomalu doznívající hnutí hippies, takže účinek tohoto černohumorného příběhu plného kontrastů byl stejně jako v o pár let starším Absolventovi enormní. A o krystalicky čisté kvalitě Ashbyho díla dokonale vypovídá fakt, že pokud si ho pustíme nyní s odstupem 40 let, můžeme po boku mlčenlivého Harolda a energické Maude nejen znovu nasát tehdejší specifickou atmosféru, ale hlavně se také královsky pobavit. 90% (22.07.2013)

Začnu tím, co se mi na filmu zamlouvalo, protože toho není mnoho. Takže docela pěkné byly Heroldovy zinscenované ,,sebevraždy" a moc pěkně byla vybraná i hudba. Všechno ostatní je velmi nepravděpodobný soubor nesmyslů a debilit. Zdejší uživatelstvo je banda zvrhlíků. Tak si vysvětluji přehnaně vysoké hodnocení. Zasmál jsem se ovšem 2x, což jsem před zhlédnutím naprosto nečekal. Očekával jsem výrazně větší sračku. Až takový průser to však nebyl. Film je naštěstí docela kratičký, takže nemá ani potřebný prostor začít diváka pořádně srát. Slabé 2*. (02.07.2012)

U těch fingovaných sebevražd jsem se fakt smál nahlas. Harold mi hrozně připomínal Wendesday z Addamsovy rodiny. Nejlepší ale je, že tam není absurdní postava jen Harold, ale v podstatě všichni kromě těch nápadnic ze seznamky. Skvělej byl taky jeho bezrukej strejda mariňák. A díky skvělé oldies hudbě je to fakt příjemná podívaná. (23.03.2011)