Harold a Maude

"Harold a Maude je legrační asi jako hořící sirotčinec" (copyright: nejmenovaný dobový kritik) Pozitivní film o umírání a neodvratnosti smrti, skvěle dynamizovaný soundtrackem Cata Stevense, kontrastním ústředním párem a Haroldovými inscenovanými sebevraždami. Jen málo děl, která tak pregnantně vystihují určitou éru, zůstává i po letech stejně živými jako Harold a Maude, oslava různorodosti, svobody a autenticity, která neplýtvá záběry ani slovy. Nádherně podvratná alternativa k veskrze konzervativní Love Story (rovněž od Paramountu). 85% Zajímavé komentáře: Oskar, jahol (28.06.2007)

Souhlasím s Rob Royem: Na mne to úplně křičí vykonstruovaností. Jistě, je zde pár dobrých gagů, pěkná kamera, pěkné písničky. Ale proč taková porce nepravděpodobných bizarností? To, co funguje u Monty Pythonů nebo v povídkách Woodyho Allena, vypadá ve filmové love story jako křečovitá snaha o originalitu za každou cenu. Proč rovnou nenatočit film o lásce hrocha, který se živí zatloukáním hřebíků do popelnic a porouchaného kávovaru z Ugandy? (08.03.2007)

Rozkošně absurdní film s vynikajícím soundtrackem a hlavními hrdiny, které nelze nemilovat. Málokdy se mi stane, aby mě film uchvátil už během úvodní scény, ale Harold je z těch postav, které umí zažehnout jiskru jediným pohledem. Jeho slabost pro sebevraždy, demolice a pohřebáky je odzbrojující, stejně jako koníčky jeho nové kamarádky Maude. Energická stařenka ráda zkoumá jízdní vlastnosti cizích aut, zkouší nové věci a umí se vymluvit z jakéhokoliv průšvihu. Když se ti dva setkají, svět přestane být šedivý, na obzoru se objeví duha a půl druhé hodinky uteče tak rychle, že ani nestihnete mrknout. "Stojím nohama na zemi, ale má hlava se dotýká hvězd". Takhle příjemné filmy by měly být k dostání na předpis. Aby je člověk příliš rychle nevykoukal. :) (03.07.2007)

Nechci komentovat bezprostředně po zhlédnutí, třeba se časem rozepíšu. (16.03.2023) Jako první jsem viděla divadelní zpracování s Květou Fialovou a Josefem Kubáníkem. Tehdy bylo paní Fialové 82 a Kubálníkovi 30 let. Jako první mě trefil do oka veliký rozdíl v hlavník postavách. Bud Cort měl v době natáčení 23 let, ale vypadal tak na 15, skoro jako dítě. Romantice já moc nerozumím, jsem spíš realistka, když zhodnotím s odstupem, je to příběh nešťastného mladého muže s psychickými problémy, který má potíže navazovat vztahy. Nejedná se o milostné vzplanutí v pravém slova smyslu, ale o přilnutí k osobě, která pomohla prolomit začarovaný kruh. Asi tak, když se pacient zamiluje do terapeuta. Američané v touze po velkých tématech často sahají k psychicky potiženým: Rain Man (1988), Co žere Gilberta Grapea (1993), Forrest Gump (1994), Lepší už to nebude (1997), na divadle třeba NE/NORMÁLNÍ. Většinou se jim podaří vytvořit příběh, u kterého diváci vytahují kapesníčky, ale který je většinou silně odtržený od reality. Mělo to být dojemné, ale vlastně je to jen smutné, i když dobře zahrané. (21.03.2023) (16.03.2023)

Deti z dobrých rodín, ktoré majú všetko a sú týrané nudným životom mi lezú na nervy. Ale. Nie tak skvelý Harold. Teda, trochu na začiatku. Ale kto by odolal jeho pokusom o fingované samovraždy a záľube v pohreboch a pohrebných autách...Prišlo mi, že celý film stál (našťastie nepadal) na hlavnej postave, ktorú Bud Cort zahral naozaj neodolateľne (najlepšia scéna, jeho pohľad do kamery - teda na diváka - s matkou v pozadí). Zaručený záchvat smiechu. Vlastne skoro všetci v Nostalgii sa na tom filme nahlas zabávali, čo bolo veľmi fajn. Inak, to, že osemdesiatročná (ničím sa neobmedzujúca) žena musí ukázať štyri razy mladšiemu chalanovi že na tom zlom nudnom svete je okrem pohrebov a demolácie domov zopár ďalších pekných vecí, kvôli ktorým sa oplatí žiť - me likey the idea. PS - Nina likes Harold. A lot. Obviously. (FK Nostalgia) (06.12.2010)