Barton Fink

Teď budu muset klesnout na úroveň fanatických obdivovatelů Lynche a Bergmana a okomentovat film podobně jako oni většinou komentují díla svých model: "Vůbec nechápu o čem to bylo, ale je to geniální!". Každopádně já nebudu tak rezolutní, čili: Konec Burtona Finka jsem skutečně moc nepobral, ale film jako takový se mi líbil hodně." Takže pokud se najde někdo bystřejší a ochotný, ať mi prosím napíše, kdo to vlastně byl ten hailující John Goodman a proč se finální scéna odehrává v hořícím hotelu, což nikoho nevzrušuje, akorát je jim větší horko než obvykle. Pak se možná rozhodnu přidat tu pátou hvězdičku, nebo tu čtvrtou naopak ubrat, pokud vyjde najevo, že jde jen o nějakou rádoby geniální onanii. Nic se každopádně nedá vytknout hereckým výkonům a rejpání do Hollywoodské mašinérie. (17.09.2010)

Barton Fink aneb nesnesitelná krutost krize tvůrčího psaní. Slabost pro divnověci u mě opětovně potvrzena, tohle je velmi zvláštní kousek. Bloklý Fink si nedokáže ujasnit a setřídit myšlenky, natož pak nadatlovat souvislý text. Bodrý soused Charlie je mu vždy ochoten nalít sklenku a sepsat „životní“ pojistku komukoli, k nim buranský šéf studia, poklonkující sluha Lou, nasávající spisovatel, podivínský Chet tvoří úžasné panoptikum zlatého věku Hollywoodu. Sekretářka, brokovnice, balíček! (18.04.2016)

Symbolické zápasení vyprázdněné narace s výrazným stylem, které nám ale v součtu nic moc neřekne a zůstane jen u metodického rozjímání o nesnesitelné lehkosti tvůrčího (ne)bytí. Herecky precizní (především další ikonická vedlejší role pro Johna Goodmana), vizuálně skutečně nápadité a místy až kafkovsky atmosférické, ale v první půli až šíleně rozvleklé, neposkytující žádná vodítka k tomu, abychom se snažili prožít zvláštní příběh hlavní postavy s upřímným zaujetím a střízlivou pozorností. Obdivuji sice výrazovou poetiku bratří Coenů, ale Barton Fink je na jejich poměry nebývale zapomenutelný snímek, ačkoli posledních dvacet minut naopak tvoří jejich nesmrtelné opus magnum. Rád si to dám někdy znova, zatím jen silné 3*. (07.03.2017)

Rozhodne tomu nemožno uprieť typický Coenovský svojrázny štýl. Obsahovo mi to neprišlo ako nejak extrémne zaujímavé - v podstate také banálnejšie točenie sa okolo autorského bloku. No čaro spočíva v postavách, z nich tu Coeni vyťažili maximum. Každá jedna mala niečo do seba a vždy niečím dokázala upútať. Do toho trocha prekvapenia a atmosféra s prvkami, ktoré Coeni rozvinú až v neskorších filmoch. Nadpriemer. 70/100 (27.01.2020)

Vítejte v (Coenovském, tj. (černo)humorném, nadhledem i ironií sobě vlastní(m)) Hollywoodu, kde uchovat si (svojí) tvář, je věc čím dál tím těžší, ne-li přímo nemožná. Žádný div, že potom (ne)jeden spisovatel „zamrzne“ hned u první věty a následně podlehne sžíravým existenciálním mukám, že nejedno (kafkovské) srdíčko musí (radostí) bušit jako o (životní) závod. To uživ. Gilmour93. Dobrej pokus, leč těsně vedle. Nikoliv lepidlo na tapety, nýbrž Raid byl v oné krabici. Možná bych ještě uznal i repelent..... p.s. při „mýchání nezbytných ingrediencí pro poctivej zápasnickej trhák“ mi (po)řádně cukalo v (obou) koutcích úst. Jak výstižné. Přesto si pohádky typu Rocky, Warrior.... (jednou za čas) dopřeji s chutí a rád. Stejně tak oba (Coenovic) bratry. Well done. 85% (17.12.2012)