Big Lebowski

Čím jsem starší, tím víc jsem závislá na tomhle filmu. Přiznávám se, že když jsem ho poprvé asi v deseti letech viděla, byl na mě trochu tvrdý a moc se mi nelíbil. Mezitím jsem ale nezávisle začala bowling "tak trochu hrát" a náplní mého běžného týdne se stalo alespoň nějaké to volné odpoledne strávené s bowlingovou koulí v ruce (mimochodem, můj dosavadní rekord je 226). A pak jsem najednou znovu po letech znovu narazila na Big Lebowskiho a jednoduše jsem se do něj zamilovala :-) Bowling je tu zobrazenej jako životní styl a hlavní postavou je chlapík, jehož největším posláním je dostat náhradu za koberec, kterej mu zničili (ošlivě řečeno pochcali) gangsteři... tak tvrdý, hnusný, odporný a přitom tak krásný. A Jeff Bridges je v roli největšího flákače, jakýho si umíte představit, prostě bezkonkurenční. Dodatek 5. září 2007 Tuhle jsem na Thassosu poslouchala místní rádio a zaslechnu nějakou hrozně příjemnou kytarovou písničku... říkám si, že to sakra odněkud znám a po příjezdu domů si podle slov, který jsem odchytila, zjistím na internetu, že je to Just Dropped In od Kennyho Rogerse, fanoušky tohoto filmu také známé díky jedné snové scéně. Touto nesmyslnou vsuvkou chci tedy ještě dodatečně pochválit i výborný soundtrack složený ze písní hippie generace nebo třeba taky Boba Dylana. (03.02.2006)

Můj největší filmový rest, který jsem stále odkládal, až jsem si konečně našel čas a zhlédl tento kult. A je to kult se vším všudy, podivnými postavičkami, skvělými hláškami a nezapomenutelnými hereckými výkony. Jeff Bridges si svým Dudem postavil pomník, který jen tak něco nezbourá a stejně tak John Goodman, jehož postava mě z celého filmu dostala asi nejvíc. Velmi příjemně překvapila i Julianne Moore. Ne že bych tedy o jejím herectví někdy pochyboval, ale tady jsem jí to fakt sežral i s navijákem. Zábava ve stylu Tarantina, nebo vlastně bratří Coenů, teď už ano! (10.05.2009)

Absurdita plošná, aplikovaná přímo a pouze na samotného Dude Lebowského, kterému se pod rukama sere všechno jako na běžícím páse, a nikoliv ta jednotlivě zkratkovitá pro všechny postavičky, kterými jinak Coenovic zahlcují své filmy, mě protentokráte drží s jásavými výkřiky docela při zemi. Ne snad že by Jeff Bridges nebyl cool, že bych neměl chuť si zahrát bowling či ochutnat Bílého Rusáka, ale protentokráte jsem se nebavil tak, jak jsem čekal, byť je to celé natočené naprosto ukázkově, jak jenom bráchové umí. A to je možná ten problém… můj problém. (07.01.2007)

DUDE! Pravý filmový fanoušek nejde za mainstreamem. Hledá ve světě filmu klenoty. Filmy s přesahem, které mají co říct i po letech. Osobně doufám, že nikdy nebudu zatvrzelý odpůrce jakéhokoliv blockbusteru a občas přecijen dokážu vypnout mozek a užít si i to. Zároveň si však chci užívat filmy jako Big Lebowski. Stále jsem zatím do této fáze nedospěl, nicméně kvalitní dílko ještě poznám a tato bláznivá jím bezpochyby je. Nenuceně a líně, ale je :) PS : Nečekal bych, že Dude bude ten rozumnější, ale když vidím vyšinutého Johna Googmana, který je zkrátka a jednoudše boží, už se nedivim ničemu. A přitom chtěl jenom ten zasranej koberec :P 80% (30.05.2015)

Jeden z nejvíce stylových filmů, které americká kinematografie má, tahle svérázná variace na chandlerovky. Bratři Coenové vlastně točí pokaždé stylově a už je to tak nějak jejich trade mark, ale Big Lebowski je ještě o trošku výš nad jejich obvyklou niveletou. Coenové nepracují s věcmi v prvním plánu, ale jsou fascinováni detailem a psaním mezi řádky, a to jak vizuálně (estetika bowlingové herny), kompozicí i skladbou záběrů, mizanscénou, všemi výrazovými prostředky (časté zpomalené záběry, kamerové jízdy), uměleckými prvky (surrealistická intermezza), tak i scenáristicky a sémanticky, jejich postavy jsou po filmu rozdroleny ve velkém množství a každá tu má své nezastupitelné místo - od hlavního hrdiny, který má tu smůlu, že je jmenovcem bohatého milionáře a kamarádem psychopatického válečného veterána, přes celé panoptikum drobných postaviček a bizarních charakterů - Jesus, se kterým nikdo ,,nevyjebe" (naprosto odzbrojující John Turturro), ušláplý třetí vzadu (skromně nenápadný Steve Buscemi), dokonale chladně (i)racionální feministka - extravagantní umělkyně (Julianne Moore), partička podivných Němců ze skupiny Autobahn (Peter Stormare, Torsten Voges a Flea), zlatokopka Bunny, pornobaron etc. etc. Zcela zvláštní (a vymykající se panoptiku) je pak postava barového kovboje, mluvícího o osudu a ztotožňujícího se s vypravěčem celého snímku, který má postmoderní rozměr vševědoucího narátora. A vševědoucí vypravěč pak vnáší do struktury snímku další postmoderní prvek hry a vlastně i manipulace s divákem. To už se ale dostáváme k samé podstatě snímku bratrů Coenů - úvaha nad osudem a osudovostí života, v němž pouhá shoda příjmení vede k fatální zápletce hodné detektivky, se kterou (a zvláště tou Hard-boiled fiction, jako např. z pera Raymonda Chandlera) má mnohé co do činění, neboť film může být místy vnímán i jako parodie téhož, možná postmoderní variace a poklona filmu noir, možná satira životního stylu Los Angeles a možná bůhvíco... Našli bychom prostě mnoho významových rovin a mnoho důvodů, proč se na film Big Lebowski dívat stále a stále znovu. A hlavní důvod je nabíledni - Je to dokonalé audiovizuální dílo! ,,Nobody fucks with Jesus!" (18.07.2011)