Zbytečná krutost

Texasani jsou ale po čertech drsní hoši. Posledních 10 minut je zkrátka a dobře neuvěřitelných. Mé dojmy z filmu jsou velmi dobré a je docela možné že z odstupem času přidám poslední hvězdičku. Debut jako hrom. Prakticky je to stále stejné co tato dvojice točí, ale málokdy se dá předvídat co se bude v následujících minutách ve filmu dít. 75% (01.10.2008)

Právě jsem komentoval Body Heat a označil ji za staromódní detektivku. A Coenové píší a točí detektivky moderní. V čem je rozdíl? „Objev“ spočívá v tom, že zločiny většinou páchají nanejvýš průměrně chytří lidé. Takže znervózní, leccos zpackají, skoro vždy něco nevyjde, prostor dostává náhoda, omyl, nedorozumění, ba i humor. Literatura, jako obvykle, byla napřed, již tak od šedesátých let. Coenové v osmdesátých letech patřili k prvním, kdo takové detektivky filmovali. --- Dávám tomuto typu přednost, připadá mi mnohem realističtější a tedy působivější. A tahleta je opravdu dobře zapletená. Coenové navíc dokáží diváka vtáhnout do děje, do pocitů jednajících postav. Představovat si sám sebe jako Hercula Poirota je vábivé a dětinské. Na druhou stranu, objevíte-li přizabitého chlapa, o němž jste přesvědčeni, že ho postřelila vaše partnerka, to je, panečku, kaše docela jiná! Co teď? Dorazit ho lopatou? To není tak snadné, že? --- Takže, tohle je „jenom“ detektivka, ale silná, působivá. Byl jsem naprosto spokojen. (30.10.2011)

Bratři Coenové už ve své prvotině jasně stanovili svůj filmařský styl syrového a neotřelého děje, netradičních záběrů, detailnosti, absurdnosti, omylných hrdinů a podvratného pohrávání si jak s postavami ve filmu, tak s divákem samotným. Blood Simple je přimo smrtelně vážné divadýlko, ve kterém sledujeme odvážné, ale nedůsledné hrdiny v neo-noirovém stylu, jak jednají na základě omylů a špatných úsudků. Svým způsobem komické, ale ne tak úplně, Zbytečná krutost si zachovává úroveň a všechnu serióznost thrilleru vlastní. Místy jde cítit, že se jedná "pouze" o debut, film jakoby se soustředil jen svůj ústřední nápad, ale závěr nemá chybu... 8/10 (29.11.2008)

Coenovka ako sa patrí. Vedela som, že pri výbere tzv. kultového filmu z ich dielne určite neurobím prešľap. Toto ani náhodou nie ja tak zlé až je to dobré, práve naopak. Dovolím si tvrdiť, že toto je tak dobré, že všetko ostatné vám v jednej chvíli príde zlé... Videné v rámci Season challange tour. (25.10.2015)

Nádherná (a rozhodně nikoliv zbytečná) performance z divadla krutosti, co se většinu času tváří jako zatraceně znepokojující, morbidní a dusivá mrcha, ale ve finále odkape sympaticky zvráceným humorem v černé. Zřejmě nemá valný smysl upozorňovat na to, jakými jsou bratři Coenové nápaditými řemeslníky, protože za ně promlouvá nejen jejich všeobecně pozitivní pověst, ale zejména holý (a ve Zbytečné krutosti) snadno čitelný fakt, že jsou schopni vzít dokonale banální příběh ušitý primárně "do kraťas" a nekompromisně jej roztáhnout na drsnou kompaktní podívanou ("do gatí"), která srší, jiskří a doutná filmařskými "vychytávkami". Oč tu běží je atmosféra, atmosféra nahuštěná do naturalistických sekvencí mrtvolného ticha bez ticha, díky které jsem se na hodinu a půl nervového vypětí, ocitl v klaustrofobické temnici lidského podvědomí. Ruku v ruce s rozjímavým obrazem, jehož podstatnou náplní jsou mnohoznačné pohledy a dlouhé, opravdu dlouhé a zneklidňující expozice par excellence, vyvstává paralela s obdobně hypnotickým zážitkem u "tamté země, co jaksi nepřivykla staříkům" - podobnost čistě podvratná, potěšující a nutící k zamyšlení nad lehkostí, s jakou lze překlenout přes dvacet let (v jádru nezměněné) tvorby. Demagogizujícím krácením podrženo a sečteno - Zbytečná krutost je mistrná stínohra, pekelná rošáda, u které neznámá značí omyl bez viny, známá neznámou, které bychom se měli obávat, ale nadevše je úspěšnou zkouškou dospělosti, u níž na přitěžující vypravěčský balast nezbylo místa. (omluvte kostrbatost tohoto sdělení) (04.10.2008)