Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
Já nevím co říct ... dostalo mě to, prostě tak nějak úplně na kolena. Na samotném konci se mi z očí rozkoulely slzy jako hrachy a nešly zastavit. Cítila jsem se tak smutně a bylo mi líto starého člověka, kterého si vlastní příbuzní přehazovali jako horký, z popela vytažený, upečený, plesnivý brambor! :( Ti co mají všechno, nepomohou a ten co má nejmíň, by se rozdal. Velice dobře zahrané o současném životě v matičce Rusi, kdy rozdíl mezi bohatstvím a chudobou je skutečně propastný. Záběry ruského venkova a tvrdý život jeho obyvatel mě připoutal spolu s překrásnými folklorními písněmi. Jinak smutné, opravdu smutné ... (Challenge tour 2015) ()
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
Tenhle portrét současné matičky Rusi, opřený o pasivní figuru opuštěné a nechtěné staré ženy, je neskutečný emocionální očistec. Babusja symbolizuje staré Rusko, pospolitost rodiny, zvláštní melancholii a typickou vnitřní tragiku svého národa, filmem doslova proplouvá jako trpitelské zrcadlo paradoxního světa kolem, pevný bod smutku a rezignace, ale zároveň lásky a obětování ve světě, který se topí v morálním blátě a je zjizvený nekončící válkou. "Co je to ten nový Rus?" Babusja nemusí říkat mnoho, všechna tragika její postavy i její rodiny (až learovsky bezvýchodná) se nejlépe vyjeví jednotlivými situacemi, přičemž není nutno tahat diváka za vemeno a ždímat z něj slzy či smích (přesto / právě proto se u mě obojí dostavilo). Ten film si prostě plyně poklidně, zesmutněle jako ruská zima a svým vyznění mě dopravil kamsi na emocionální Sibiř. Možná je v duši ruský, ale svým poselstvím zdaleka přesahuje jakékoli státní hranice. Úspornými tahy vyřezaný majstrštyk, doprovázený čarokrásnou hudební kulisou. ()
Film silně zakořeněný v ruské realitě (minulost - křesťanské tradice, 2. světová válka, ruský hudební folklor, současná traumata - čečeňský konflikt, staří versus mladí, vesnice vs. město), postavený na dokumentaristické zkušenosti, ovšem i značně symbolický (babička jako matička Rus), navíc neuvěřitelně dojemný a věrohodně lidský (což se nedá říci třeba o takovém B. Slámovi, který by asi rád něco podobného u nás točil). Jen ten překlad Babka mi přijde takový schazující - nebylo by lepší Babička, Bábinka...? ()
Z některých lidí vyrostou nevděčné bezcitné svině, žijící si jako prasata v žitě - jiní mají srdce na dlani a jejich osud je krutě těžký. Takový už je život. Ona se pro rodinu rozdala, rodina jí však její lásku vrací podivným způsobem. . . . . Babuša a její klidný a vyrovnaný pohled chytne za srdce, stejně jako celý tento, možná trochu naivně působící, avšak veskrze lidský film. ()
Galerie (13)
Photo © Tadrart Films
Reklama