Бабуся
Baboussia
Granny
Obsahy(1)
Tragikomický příběh stařenky Tusji, která ve svém pokročilém věku zůstane bez opory svých nejbližších. Poté, co odkáže dům vnukům, je odvezena k sestře Anně, kde však najde azyl jen do chvíle, než si Anna zlomí krček. Problémy s nalezením nového domova se bezprizorné Tusje vracejí. Ve výstižných zkratkách sledujeme portréty jejích příbuzných, z nichž jeden je povaleč a opilec, druhý bezohledný zbohatlík. Jistou naději slibuje neteř Líza, která pracuje v Moskvě jako úspěšná novinářka, ale i pro ni by stařenka byla zátěží. Tusja se nastěhuje k vnukovi, kterého poznamenala válka v Čečensku a sám je v nesnázích. Jeho dcera Olja ztratila při výbuchu řeč. Ještě než hrdinka odejde do mrazivé noci, uskuteční zázrak, který celé vyprávění z posttotalitního Ruska posouvá k žánru pohádky. Režisérka filmu nezastírá, že film natočila z potřeby osobního pokání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (67)
:( - tento smile vyjadruje asi najlepsie moje aktualne pocity. pre citlivejsie povahy srdcetrhajuci zazitok, na jednej strane krasna cista pravdiva filmarcina, na strane druhej takmer nevydrzatelne citove vydieranie, v oboch pripadoch je to vsak silno pozitivna hodnota. babuska je jedna krasna rokmi poznacena postava, ktora aj napriek tomu, ze svojim najblizsim rozdala co len mohla neostala jej ani ta najzakladnejsia zivotna potreba - strecha nad hlavou. okrem tejto zalezitosti je divak svedkom vizualnych kras prostej dediny, kamera ponuka jeden zazitok za druhym. tazko nieco dodat, babuskine smutne oci hovoria za vsetko. ()
Babička s sedící s kočkou na zápraží, pestrobarvné ruské koberečky, očím ladící roubenky, obyčejné jahodové sušenky vážené a koupené v magazínu, břízy pokryté podzimní námrazou, světnice vonící dřevem, na stole mísa čerstvých domácích pirohů. To je jen málo z toho co "Nový Rusové" nemůžou nikdy komplexně a zdravě ocenit a Noví Češi v místních "asocialistických" podmínkách vlastně také ne.... ()
Další výborný ruský film, který bych však v žádném případě nenazval tragikomedií (viz MFF Karlovy Vary). Jde o smutné drama všedního života. A opět, neobyčejně zajímavý průhled do ruské společnosti 90.let, nejprve na venkov (kde jako by se zastavila naše vesnice v 50.letech) a poté i v městě "Nových Rusů". Film, který jde na hlubinu, který tne do živého v mezilidských vztazích. Úloha sebeobětující se a milující ženy, z níž se stala "babusja", kterou nikdo nechce...Ne náhodou je tvůrcem tohoto empatického pohledu žena. ()
Sociálně kritický film, agitační, nicméně podle všeho realistický. --- Popisovaná eroze rodinných vazeb má dvě roviny: všelidskou a specificky ruskou. Pokud jde o tu první, známe ji také. Já jsem ještě měl takovou babičku. Naši mě k ní mohli zavézt kdykoli, bez ohlášení, vždy jsem byl s radostí přijat a mohl jsem pobýt jakkoli dlouho. Samozřejmě, bez stížností, bez nároků na vděk či cokoli. To byla poslední generace takových babiček. Jejich potomci už takoví nebyli. Babičky skončily v domovech důchodců, i ta moje. A dnes požádat babičky aby přijaly vnoučata není nikdy samozřejmé a nezřídka vyloučené. Rodinné vazby nahradila sociální síť. --- Ruská společnost dospěla do podobného stadia, s některými rozdíly. Ruské hospodářství je nevýkonné, takže sociální síť je podvyživená. Pokud nějaké peníze jsou (z ropy), utratí se za stíhačky a jaderné ponorky. A kdo četl Čechova a Gorkého, ví dobře, jak se to má se "širokou ruskou duší" - sobectví a krutost vládly v Rusku vždy, slušnost a pilná práce se nikdy nevyplácely. --- Zde máme prostinký příběh míněný jako sonda do průměrné ruské reality. Nové vydání Čechova/Gorkého. Vždycky se našli Rusové, kteří to viděli, popsali a zaplakali. A nikdy se nic nezměnilo. ()
Niet čo dodať. Ukážková plejáda a exhibícia ľudského hnusu a odpadu, alebo ako sa vraví - za dobrotu na žobrotu. Ono je veľmi ľahké len brať, no pravý charakter človeka sa ukáže, až keď má niečo dať, nezištne a od srdca. V tomto filme veľa dobrých ľudí veru nenájdete. Preto mi aj ten rozprávkový koniec z pohľadu babičky náramne zapasoval. 85/100 ()
Reklama