Fargo

Z Farga si filmoví fanoušci nejčastěji vybaví lidské tělo mizící v drtičce a výrazné tváře ukázkových psychopatů a kriminálníků v podání Steva Buscemiho a Petera Stormareho. Počet mrtvol, které lemují příběh, stejně jako pro Fargo typický černý humor lákají k přirovnání k tarantinovkám. Filmový rukopis mají ale Coenovci odlišný. Jejich humor není prvoplánový, zato chytřejší, posunutý směrem k zžíravé ironii. Coeni si pohrávají s kriminálním žánrem, ale narozdíl od Tarantina to nevyznívá samoúčelně. Porušují konvence nikoliv pro laciný divácký efekt, ale aby zkoumali možnosti rozvoje žánru a dotvářeli atmosféru. Scény šokující brutality kombinují s komikou vyplývající z toho, že hlavní postavy nejsou charismatičtí geniální zločinci, nýbrž nýmandi. Když si nezkušený ambiciózní slaboch s průměrnou inteligencí najme k provedení únosu dva surovce s inteligencí vrat od stodoly, nemůže se divit, že se události rychle vymknou kontrole a řítí samospádem k děsivému průšvihu. Původně to v představách svého pošetilého strůjce měla být precizní chytře vymyšlená akce. Vlivem náhod, ale především neschopností jejich protagonistů se z toho stala krvavá fraška. Coeni budují atmosféru za pomoci kontrastů. Za fasádou měšťácké idyly středostavovské rodinky se skrývá závist, chamtivost a chronická nespokojenost, zasněžená bílá krajina Minnesoty se barví rudou krví. Mimochodem, občanům Minnesoty se vykreslení jejich domoviny Coeny pranic nelíbilo a svým krajanům to taky dali patřičně najevo. Netvrdím, že Fargo je nejlepší coenovský kousek, třeba Muže, který nebyl stavím jednoznačně výš, ale i tak mě svrbí dlaň, abych nenadělil pátou hvězdičku. Fargo má zkrátka hodně co do sebe. Celkový dojem: 85 %. (07.06.2017)

Samolibé porušování měr standardů a korektnosti jde Coenovým jedna radost. V jejich jednoduchém světě s nejvyšší koncentrací bizarních postav na metr čtvereční však dávají vyniknout právě těm největším podivínům, kteří si však (díky typově přesně obsazeným hercům) dokáží téměř okamžitě získat divácké sympatie. Nejde o to, že počet mrtvých narůstá neúměrnou rychlostí, nejde o to, že se jich zbavíte třeba v drtičce na větve, jde vlastně o to, že míra nadsázky není nijak omezena a záleží pouze na benevolenci každého jednotlivce, nakolik si v jejich poeticky (úžasná kamera Rogera Deaskinse!) vystavěném světě plném nemorálního chování a těch nejrozmanitějších postav, v některých případech dovedených až do zkarikované podoby, bude divák libovat. Forma s obsahem jde v tomto případě ruku v ruce, po chvilkovém uvažování je plné hodnocení jasné, oscar pro Frances McDormand je mi docela záhadou, ale jinak Peter Stormare rulez forever! (17.09.2006)

"Zavři už tu hubu! Nebo tě přestěhuju do kufru." V únosech mám jistý rezervy, takže pokud bych chtěl někoho unýst, tak bych se s důvěrou obrátil na odborníky. Třeba na takovýho legračního Carla a mlčenlivýho Gaeara. To by určitě dopadlo skvěle. Ti dva byli fantastičtí už při  "dokonale promyšleným" únosu, ale i potom ukázali svý přednosti - vraždy, sex a zahradní drtič. Já se s nimi skvěle bavil, styděl jsem se za naivního koumáka Jerryho a fandil Marge, aby při zatýkání nezačala rodit. A taky jsem se rozhodl, že nikoho unášet nebudu, protože mamonem opovrhuju a vězeňská móda mi nesluší. Stejně by to dopadlo nějak takhle. (14.12.2021)

Bratři Coeni a jejich epos, který už asi nikdy nepřekonají. Jejich styl mám docela rád. Hlavně díky jejich humoru a stylu, kterým film natočili. Svižně, rychle, ale jen ve chvíli, kdy se má něco dít. Když je klídek, tak hlavně zábavně a originálně. A to je dobrá kombinace. U Farga hlavně převládá násilí, což je docela problém, ale na černý humor si určitě čas také udělají. Občas tam někdo s nějakou pekelnou hláškou zaperlí, což určitě potěší, protože jinak je tohle psychotickej film jak poleno. Například dva hlavní nepřátelé. Steve Buscemi a Peter Stormare nemohli bejt vybráni lépe. U nich je to lotrovství vidět na očích, proto se na to tak hezky kouká. Popravdě díky tomu, že v tom oni dva jsou, jsem vydržel Fargo zkouknout až do konce. Díky ním to má neskutečný náboj. Jinak by to dle mého zas tak velké hodnocení mít nemuselo. Divák v dnešní době řeší ve filmu násilí. Ať se podívá na Fargo, řek bych, že si to asi rozmyslí a bude mlčet. Pro diváky, kteří násilím opovrhují, nechť okusí Fargo. Násilí by bylo, ale tak trošku netradiční formou. No a ten závěr, ten v každým asi trošek citu, jestli ještě nějakej během sledování má, kompletně zlomí a ten osamocen odplave do širého oceánu, protože to z Vás vyvaří mozek. (13.03.2009)

Scénář: Joel Coen, Ethan Coen .. Byl takovej srandovní… Už samotný, fikcí obalený scénář, kombinující lidskou touhu po penězích s lidskou naivitou a hloupostí je extra povedený. Zbytek dotváří pozvolná, ale přesná režie v poklidném tempu s důrazem na chladnou atmosféru, danou nejen počasím. Zdůraznit mrazivou krutost i v těch nejmenších drobnostech, to jim jde moc dobře. Herecky pak drží snímek celé osazenstvo, zvláště můj oblíbený představitel bezelstných/amorálních hlupáčků William H. Macy, který byl rozhodně vhodnější kandidát na Oscara za vedlejší roli. _ Tohle je ta pravá země, která není pro starý!! Je pro fajnšmekry!! _ Coeni No. 1. _ 95%. (08.10.2007)