Rocky V

Po jedničce jde z mého pohledu o jednoznačně nejlepší díl celé série. Stallone správně poznal, že do Dragovi už prostě žádný větší souboj v ringu nenatočí, pokud by se tedy nechtěl postavit proti King Kongovi. A velmi rozumně otočil zcela jinam. Od efektních, ale více méně prázdných mlátiček zpět k životu, k emocemi nabitému lidskému příběhu toho obyčejného chlápka, zarputilého, chybujícího, přesto obdařeného jistou osobitou formou lidové moudrostí. Jistě, zákruta s bankrotem je hodně ostrá a křečovitá, ale beru ji jako nezbytnou zkratku tam, kam se Stallone chtěl vydat. Tedy svým způsobem zpět na začátek, kde se z mistra světa stává opět ten outsider toužící po šanci. A v okamžiku, kdy máme tu zákrutu za sebou, začíná vše fungovat naprosto dokonalým způsobem. Ať už je to motiv zrady, bezohledných obchodníků s boxem, osobní krize, Rockyho zaslepenost a chyby kupené v touze zůstat u boxu, vztah se synem a Adrianou, ale také další roviny, které příběh otevírá. Ať už z pohledu Adriany nebo Rocky juniora. Nahradí-li se box čímkoli jiným, bude fungovat stále stejně, bude stále věrohodně lidský a odpozorovaný od života tak dobře, že i já si v něm našel několik paralel ke svému vlastnímu životu. Jistě Rocky už tolik neboxuje, ale závěrečná pouliční bitka je opět dokonalá. Dynamická, razantní, drsná. Doplněná životními moudry a morálními vzkazy, které dopadají sice tiše a nenápadně, ovšem přesto ve výsledku s razancí pravého háku. Svým způsobem je to celé mnohem dramatičtější a víc strhující než tucty soubojů v ringu, ať v něm stojí kdokoli proti komukoli. Takže místní averzi a pohrdání tímto filmem naprosto nechápu. Pro mě jeden z mála dílů série, které mohu sledovat stále znovu a nikdy neodcházím zklamán. (12.03.2016)

Nech si všetci trhnú, ale Rocky bol pôvodne dráma, kde sa boxovalo. Za to že trojka a štvorka z celej série urobila boxerské jatky, tento film nemôže. Na oscara tak ako jednotka sice nešliape, ale je to normálny príbeh. Trochu viac akcie by ho oživilo, ale ja som spokojný. Jediný problém je asi len v tom veľkom skoku od ultradivokej rezničiny s Dolphom ku komornému filmu... (06.10.2005)

Trio Avildsen-Conti-Stallone nezklamalo, tušila jsem to. Tento díl je snad nejemotivnější, nejlidštější, nejopravdovější ze všech, vidím ho jako jasnou sebereflexi Rockyho i Slyova soukromí. Děj krásně pomalu plynul, citlivá kamera snímala každý detail, scénář obsahoval všeho tak akorát - emocí, vzpomínek, bitek. Nikde jinde jsem necítila tolik rodinné pospolitosti, tolik opory a vzájemné lásky. Čeho tu nejvíc přebývalo a mě to naopak vůbec nevadilo, byly životní moudra, morální poslání, obrovský nadhled a vnitřní disciplína: "Je to jako když ty se každý den něco nového naučíš a já něco zapomenu."☺Krásné, nadčasové, obecně navěky platné. Když mi netypický závěr napumpoval čerstvou krev do žil a novou pozitivní energii, jako bych si i já prožila jednu velkou vzácnou výhru. Přesně tak vypadá v praxi znovupostavení na nohy. (30.07.2012)

Přechozí 4 díly Rockyho jsem viděl mnohokrát a znám je skoro zpaměti. Tenhle díl jsem viděl všeho všudy jednou a pamatoval jsem si akorát, že mě to moc nebavilo. Teď jsem náhodou na Rockyho V narazil v televizi, tak jsem se po mnoha letech na to zkusil podívat. A opět mě to moc nebavilo. Sylvester Stallone se v akci téměř vůbec neukáže a místo něho je tam nějaká příšerná guma s blonďatym mulletem. Taky na můj vkus dostal zbytečně moc prostoru jeho otravnej syn. A závěrečná rvačka na ulici před hospodou byla možná syrovější než souboje v ringu v předchozích dílech, ale něco tomu prostě chybělo. (05.02.2023)

Ahoj, Rocky. Abych byla upřímná, nikdy jsi mi k srdci nepřirostl. Promiň, Rocky, ale jsi prostě moc blbej; já vím, když se jeden nechá pořád mlátit do hlavy... Dej ty pěsti dolů, jsem jen upřímná a říkám ti, co stejně každý vidí a slyší. Přestaň se tvářit jako spráskaný pes a blábolit něco o srdci, vůli a tyhle kraviny, vždyť je to příšerné klišé, dokolečka dokola ve všech filmech se sportovní tématikou. Prostě jsi takový tupoun, až mi to leze na nervy, asi bys měl akorát boxovat a vůbec neotvírat klapačku. Tvé osudy jsou jak přes kopírák - s mírnými odchylkami - nahoru a dolů, extáze, deprese, zvednutí se, umlácení nepřítele, extáze... Pravda, ten pátý příběh se trochu liší, tváří se jako rodinné drama, okrajově lízne i sociální téma, do ringu už lezeš pouze jako trenér a realizuješ se přes svého žáka. A tvým největším nepřítelem je ten bohatý černoch, asi promotér či co, tak zlý a chamtivý, až působí jako trapná parodie. Ale nakonec je to stejně o tom, jak jsi skvělý boxer, každého zmlátíš do krychličky a všichni obyčejní lidi ti aplaudují a mají tě rádi. Já tedy ne, víc mě zajímal osud tvého synka než tvůj, ovšem ani tam se žádné překvapení nekonalo. Nesnáším tyhle pateticky kýčovité konce, kdybys v závěru skončil jako invalidní troska, tvůj syn úspěšně pokračoval v započaté dráze malého kriminálníka a manželka se na Tebe vyprdla, pak bych uznale pokývala hlavou a přihodila jednu hvězdičku do slušného nadprůměru. Takhle vidím, že se dál ždímá dávno suchý hadr, využívá se popularita tvého jména, nic se nemění. Pro mě jsi jen snesitelný průměr, Rocky... a vážně: radši nemluv, pak se z tebe stává velmi těžko snesitelný průměr. 55% (06.11.2009)