Sindibádova dobrodružství

Jojo, tak tenhle seriál jsem vážně milovala, ještě teď si pamatuju všechny postavy a dokonece některé díly, nebo teda aspoň zápletku :). A úvodní znělka byla prostě dokonalá, úžasná hudba... No jo, staré dobré časy, kdy se Sindibád se svou posádkou hrdě plavil po moři a čelil všemožným obludám... :) (08.09.2007)

Jak se na kanadský devadesátkový seriál sluší, je to konina. V tomhle případě absolutní. Ale opravdu dementní. Nic jako příběh, charaktery, režie či triky radši řekněme, že neexistuje, ale to bych byl zlej. Všechno je totiž dohromady super, nebo prostě tehdy bylo, víme. Kam se hrabe Herkules i s celym svym Kevinem Sorbem. (05.12.2011)

Ano, zápletky jednoduché, ano, triky taktéž, ano, souboje vesměs legrační. Přesto jsem tento seriál měla svého času daleko raději než Herkula, Xenu a jim podobné, dokonce jsem schopná se na něj bez duševní újmy podívat i po letech. První řada se mi zdála o něco lepší než druhá. Kdosi tu poznamenal, zda-li se u toho herci bavili. Kdysi jsem někde četla, že pro Jacquelline Collen to bylo splnění dětského snu, a Zen Gesner se prý vyjádřil, že nechápe, že ho za takovou skvělou zábavu ještě platí. A o to tu asi jde především. Ze seriálu dýchá taková zvláštní pohodová atmosféra. Samozřejmě, že se Sindibádem jako takovým, příběhy Tisíce a jedné noci nebo snad s arabsko-perskými či jinými reáliemi to nemá nic společného. Update: Po letech jsem ze zvědavosti shlédla poslední díly druhé řady, jejíž vysílání kdysi Nova kvůli změnám ve vedení k mé značné dětské lítosti zastavila. Díl s jakýmsi pseudořímským legionářem a údajnou egyptskou královnou mne v dospělosti vskutku pobavil, a několik stupidních dílů by se ostatně našlo i ve zbytku seriálu. Některým dílům (zejména první série) však přes jednoduchost zpracování danou minimálním rozpočtem nelze upřít jistou originalitu co do námětu, a celková pohoda daná pro změnu skutečným přátelstvím hereckých protagonistů ze seriálu sálá doposud. Zazněla znělka a bylo mi zase deset. Zklamáním pro diváky je bezpochyby nevyřešená záležitost s Maeve a Dim Dimem, Dermotem, Ruminou či vzkříšeným Turokem (neuvěřitelné, jak podrobně jsem si to ještě i po čtvrt století pamatovala!), neboť Sindibád se vypořádá jen s Rohatcem. Zbytek měl být ale údajně rozpracován v plánované třetí řadě seriálu. Turok nakonec napravený díky své druhé dceři Bryn a likvidace Ruminy mohla být možná zajímavá zápletka, avšak scénaristy zamýšlené směřování seriálu k severské mytologii a jeho navázání na nejdebilnější díl s mimozemšťany by jej poslalo do horoucích pekel, takže díkybohu, že tato třetí řada nikdy nevznikla a nám divákům zůstala milá vzpomínka z dětství. (26.01.2010)

Pustila jsem si Sindibáda po delší době (od té doby, co ho dávali v televizi) a po pár epizodách ze mě byla zase ta malá holka, která hltá každý díl. Je neuvěřitelné, co tenhle seriál s člověkem dělá. Stejně jako vy ostatní na něj mám krásné nostalgické vzpomínky. Kdysi jsem znala každou hlášku a moje dětství by bez Sindibáda bylo o hodně ochuzeno. Mladší generace asi nepochopí, proč tolik lidí hodnotí vysoko seriál s chudými triky, zmotanou mytologií, pochybnou logikou a klišovitými souboji, ale Sindibád je prostě Sindibád a přes to nejede vlak. Zamáčknu slzu a dávám 4*. (29.06.2011)

Mnoho z nás vzpomíná na Sindibáda z dětských let, když běžel v televizi a já se vždy těšil na jeho nová dobrodružství. Byla to má srdcovka, ale když si to rozebereme z dnešního hlediska, tak zas za tolik nestojí. První série je bláhová a dětinsky naivní s uboze naanimovanými příšerami a obludami a s prvky, které se do daného žáru vůbec nehodí. Jako například v epizodě 0107, kde admirál ostrova Koruzar ovládá lidem podobné stroje (Marzaky) nějakým renesančním Wii...Navíc souboje jsou špatně hrané, s primitivními triky a tupou choreografií. Také dialogy nebo i monology obsahují logické chyby, což vše působí poněkud neohrabaně. Ale budiž, už jen z nostalgie bych to hodnotil celkem kladně. Avšak druhá série Sindibáda posouvá o několik příček dolů. Je mnohem temnější a hbitější než série první, ale je tam několik zhásadních ALE. Objevují se zde obludy z první série, jako kydyby scénaristům chyběly nápady, což se potvrzuje i u samotných "nových" příšer..většinou jsou to jen přerostlá zvířata, která vydávají ten samý zvuk. Sám bych si věděl vymyslet mnohem různorodější obludy. A to se nechci vyjadřovat k epizodě, kde jsou návštěvníci z vesmíru. Wii ješte beru, ale UFO s lasery? Dále pak se zde objevuje mnohem víc efektů..což je jedině na škodu, protože jsou to jen fleky a čmouhy, které působí hrozně..dále pak zůstavají amatérsky hrané souboje, i když s mnohem hbitější choreografií. Je jich ale příliš a každá část je na jedno kopyto. Nenajdete zde žádný rozdíl mezi epizodami, vše je stejné. Žádné logické zápletky se nedočkáte. Nuda od prvního dílu až po konec. A poslední výtka: první série zkončila znovuožvením Turoka, ale druhá série nemá žádnou motivaci. Není zde Rumina a Turok také ne. Děj tak úplně vymizel, také mistr Dim Dim již nikoho nezajímá. Epizoda za epizodou, ale nic je nespojuje. Pro mne obrovské zklamání, není nic, co bych mohl brát za polehčující okolnost. (20.11.2010)