Waterloo

Největší nevýhodou Waterloo je z mého pohledu vytrhnutí z historického kontextu - je to film, který nemá ani začátek, ani konec. Jako kdyby se jednalo o jednu epizodu z minisérie o Napoleonovi, i když velkolepě natočenou. V paměti utkví především jízdní útok maršála Neye a výborný Christopher Plummer jako generál, kterého nemůže nic rozhodit. Naopak přehrávající Steiger mi byl často protivný - jeho oči kulící a nevyrovnaný Bonaparte je postava, jaké snad ani nejde držet palce. (03.09.2011)

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. (19.01.2017)

Nejde jinak než jásat nad filmem a uměním, a to jsem obyčejný kulturní barbar. Minimálně hodinu trvá působivý vojenský střet probíhající na známém bitevním poli, kde nikdo není ušetřen. Stejně impozantně se odehrává souboj i v hlavách dvou mužů. Ti sice nedostali příležitost setkat se tváří v tvář, ale přesto je jejich blízkost hmatatelná a utváření dějin je znatelné. (25.07.2017)

Film, ktorý rozhodne neklame názvom. Žiaden životopis, žiadne okluky, iba príprava na boj a samotný boj pri Waterloo. Pripomína to šachovú partiu s desiatkami tisíc pešiakov, ktorých životy sú určené iba pre jeden cieľ, zvíťaziť. Bondarčuk sa ako megaloman nezaprie. Už počas prvej konverzačnej polovice nám prestriháva na prípravu armády a dáva tušiť, na čo sa tešiť. Z Waterla sa potom stáva jeden z najmonunentálnejších filmov všetkých čias a pri panoramatických záberoch si začnete uvedomovať, že staré zlaté časy sú preč a nahradilo ich nenávratne odosobnené CGI. Je mi potom záhadou, prečo sa dnes tejto látky už nikto nechytá. Možno je problém s tým, ako vlastne Napoleona zobraziť. Ako ambivalentnú silnú osobnosť? Ako Hitlera? Ako odvážneho dobyvateľa? Rodovi Steigerovi ako Napoleonovi tečie pot na jeho obtlstej tvári, psychicky ani fyzicky nezvláda, ale ako hovorí, najdôležitejšia je oddanosť a vďaka nej sa stále mohol ešte aj na sklonku svojej slávy spoľahnúť na toľké množstvo svojich zástancov. (05.09.2016)

Skvělá ukázka toho, jak se točily monumentální bitvy v době dlouho před CGI. Ale i přes obdivuhodné produkční zázemí a Bondarčukovy nezpochybnitelné režisérské schopnosti, jejichž zásluhou jsou zde k vidění pozoruhodné spektakulární záběry s tisícovkami statistů, jde o poněkud chladnou rekonstrukci, která sice opravdu poctivě p(r)odává titulní událost, ale na hlubší prokreslení postav a dobového kontextu už jí mnoho prostoru nezbylo. Steiger je sice v roli Napoleona dostatečně výrazný (bez ohledu na sklony k mírnému přehrávání), ostatní postavy jsou ale v podstatě jen ploché figurky, které jsou zde pouze z nutnosti. Víceméně to platí i pro Plummerova Wellingtona (druhou hlavní postavu), který utkví v paměti primárně kvůli hercovu charismatu a nikoliv míře zajímavosti charakteru samotného. Možná filmu vyčítám věci, které pro jeho tvůrce nebyly příliš zásadní, pro mě jako diváka v případě seriózního historického velkofilmu ale význam (obvykle) mají. Jinými slovy - nedokážu si naplno "užít" epickou akci, když mi prakticky vůbec nezáleží na jejích účastnících. 70 % - vidět to v kině, pravděpodobně bych hodnotil výš. Na tv obrazovce ta velkolepost prostě nikdy naplno nevynikne. (06.11.2022)