Broken Arrow
Zlomený šíp
Broken Arrow
Režie:
Delmer DavesScénář:
Albert MaltzKamera:
Ernest PalmerHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
James Stewart, Jeff Chandler, Debra Paget, Basil Ruysdael, Will Geer, Joyce Mackenzie, Arthur Hunnicutt, Iron Eyes Cody, Jay Silverheels, John Doucette (více)Obsahy(1)
Mezi bělošskými osadníky a Apači panují neustálé spory, při kterých teče krev. Bývalý voják by rád obě strany smířil. Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
Tenhle nenápadný western o tolik předběhl svou dobu... Film, v němž nejsou Indiáni jen ti špatní, zákeřní a vhodní leda k vyhlazení a bílí pionýři na divokém západě jen ti dobří, kladní a charakterní hrdinové... Možná jeden z úplně prvních demýtizačních westernů... Ještě tedy ne ten velký, skutečný, ale přeci jenom...první vlaštovka (to on stál u kolébky takových děl jako Malý velký muž či Tanec s vlky...)...porušení nepsané premisy, že genocida Indiánů byla v zájmu společnosti a civilizace. James Stewart ztvárňuje bílého hrdinu, který stojí na pomezí dvou světů - ten, kam etnicky patří, ho téměř zlynčuje, a ten druhý je mu nakonec také osudový, ale důraz je tu kladen především na absolutní hodnoty - hrdinství, čestnost, držení slova, mír... To je hlavní hrdina v kostce - a to je také jediná slabina filmu...přílišná idealizace, trochu naivistické vhlédnutí do dob zlatokopů a Indiánské genocidy... Každopádně tenhle western si pozornost zaslouží i po té spoustě let... (třeba už jen kvůli reflektování Apachů a obecně indiánské společnosti coby přirozeně integrované součásti přírody...tedy žijící zjevně ekologicky...) ()
Nemůžu si pomoc, ale J.Stewart, to prostě nejde jinak..............Neuvěřit tomuto člověku z upřímnýma očima a věčným chlapeckým pohledem, to prostě nejde ! Podle mne to klasický western není ,ale spíše romantické drama zasazené do reálií ,,divokého západu,, .. Na druhou stranu, co je to klasický western ?? Příjemné Technicolor barvy jsou fakt lepší než dodatečně colorovaná klasika.......... ()
Velmi správná indiánka. Lehce nahlížející na indiánskou kulturu. Chvílemi naivní a velice romantická. Patřičně napínavá a dobrodružná, aby nenudila. Kladný Stewart jako smiřitel dvou, na smrt znepřátelených stran, kde váhy dobra a zla nejsou tak jednoznačné. Chandler jako statečný a spravedlivý náčelník Cochise, jehož touha po míru si nezadá, s tolik u nás opěvovaným Mayovým Apačským náčelníkem. Doba vzniku, ať už formou či obsahem, není na filmu znát. Krása. ()
Na rok 1950 a žánr, kde byli indiáni do té doby jen k odstřelení určení zlosynové, překvapivě dobré. Pravda ještě hodně romantické (tedy i dost naivní), James Stewart učebnicově kladný, a ta love story s magazinově krásnou squaw až přeslazená, ale snaha o revizi pohledu Američanů na indiány se cení. Cochise sošný a rétorický jak nějaký ušlechtilý antický barbar. ()
Reziser Delmer Daves /Posledni Vuz/ natocil sympaticky western, kedy sa podla mna v 40., 50. 60. rokoch minuleho storocia tocili najlepsie westerny. James Stewart /The Rope, Mr. Smith goes to Washington/ spolu s Jeffom Chandlerom /nacelnik Cochise/ a Debrou Paget /Desatero prikazani/ to pekne spolu tahaju. Teda nie je dobre, ked film tahe len jeden herec/herecka, ale najlepsie byva, ked film potiahne trio ludi. Tu sa to krasne ukazuje. Pribeh ma zmysel, nuda nehrozi, film ma tempo a dobre dialogy, spokojnost : 82 % ()
Galerie (28)
Zajímavosti (12)
- Svetová premiéra filmu sa uskutočnila symbolicky v kine Nusho Theater v mestečku Broken Arrow v Oklahome. (beso74)
- Meno scenáristu Alberta Maltza sa v čase uvedenia filmu do kín nemohlo objaviť v titulkoch, pretože bol v tom čase na zozname zakázaných umelcov, a tak sa namiesto neho objavilo meno Michaela Blankforta. (beso74)
- Aby režisér ešte viac poukázal na rovnocennosť bielych a Indiánov, nechal vo svojom filme rozprávať Indiánov hovorovou formou angličtiny namiesto dovtedy zaužívaného trendu nechať divochov rozprávať lámanou angličtinou. (beso74)
Reklama