Taková zvláštní rodinka

Taková zvláštní rodinka je stejně jako ostatní snímky Wese Andersona těžko uchopitelný, proto se naskýtá otázka - Jak k němu přistupovat? Rozhodně se nebudete smát gagům s očividnou pointou, tenhle podivín sází na jakési odlišnosti v jednání. Paletu postav, kterou vytvořil tady, mohl klidně nastčit do dalších dvaceti filmů, svým silným psychologickým podkreslením by určitě vyčnívaly. Nemůžu zaručit, že se Vám bude zrovinka tenhle styl zamlouvat, je to osobité, zvláštní, originální, divné.... (14.12.2005)

(1001) Nevím, jak je na tom s mentálním zdravím Wes Anderson, protože na základě jeho filmů to člověk zcela posoudit nemůže (ale aspoň trošku to posoudit jde a pane jo), ale Owen Wilson určitě bojuje s bipolární poruchou a sebedestruktivní depresí celý život a pane jo. Mám proto velký problém film vnímat jako komedii a asi bych si i troufla říct, že tak snad ani není myšlený. Smysl pro humor tvůrce neurčuje žánr filmu. Já sama bych Tenenbaumy zařadila do kategorie "psychoanalýza až psychoterapie". Ti vnitřní démoni jsou více či méně viditelní v každém Wesově filmu, ale tady je ten materiál nejsyrovější, nejbolavější a nejnepříjemnější ke sledování. Když například koukám na jakýkoliv film s Lukem Wilsonem (včetně Pravé blondýnky), tak musím myslet na to, že našel svého bratra Owena po pokusu o sebevraždu a zachránil mu tím život, a každý film s Lukem Wilsonem mi tak zcela nevědomky zprostředkovává jisté trauma. Jak velké trauma mi tedy způsobí tento film, když svoje žíly otevírá napřímo? Ale možná moji optiku zkreslují moji vlastní démoni a většina diváků tak nejspíš vidí trochu jiný film než já, když si Takovou zvláštní rodinku pustí. Šťastní to lidé. (30.12.2020)

Scénář: Wes Anderson, Owen Wilson .. Nevím co sjíždí Wes Anderson, ale rozhodně mne jeho výplody nepřipadají zajímavé (když pominu obsazení - zde s uhrančivě rozkošnou mrškou Gwyneth Paltrow) a zábavné. Sice jsem se pousmál párkrát, ale takové záchvěvy soucitu lze dostat i u vyloženě odpadových filmů. Už The Life Aquatic with Steve Zissou byl otřesný zážitek a tohle to jen potvrdilo i když si celkově stojí lépe - Wes není tvůrce pro mne. 40%. (23.11.2006)

Omlouvám se, Wesi, ale tentokrát jsem se s Tvým uměleckým záměrem minul. Jasně, má to vybroušený styl a je to skvěle obsazené. Jenže s Tvým stylem humoru i způsobem vyprávění si nevím rady. Nemusím filmu nutně rozumět, měl by mě ale něčím přitahovat. Tvůj kousek ve mě vyvolává lhostejnost. Považuju ho za mimózní záležitost, kterou jsem měl problém vůbec dokoukat. Takže zas někdy příště. Celkový dojem: 35 %. Mám pocit, že ses teprve hledal, protože o deset let později už jsi spáchal věci, které mě dokázaly dostat do euforie... (26.04.2018)

Konečne Anderson, ktorý ma bavil a to aj napriek tomu, že i v tomto prípade sa tu zrkadlí jeho typický a osobitý režisérsky prístup - jednotlivé postavičky s ich chovaním a jednaním sú totálny bizár, rovnaké zvláštne vyprávanie príbehu ako pri ďalších jeho snímkoch a v neposlednom rade snímok disponuje rovnakou čudnou melancholickou atmosférou.... Tak potom v čom to bolo, že ma jeho ďalšie filmy bavili len priemerne? Myslím, že odpoveď je jedine v obsahovej stránke, v tomto prípade narozdiel od ostatných, ma ten strelený dej ohľadom mechom udretej rodinky Tenenbaumovcov bavil a jednotlivé situácie v spojitosti s postavičkami som si celkom fajn užíval. Samozrejme, nejde o nič svetoborné, ale na nadpriemer to určite stačí. 75/100 (12.10.2017)