Taková zvláštní rodinka

Teda zasmál jsem se podstatně víc než třikrát, ale přesto mě tohle dílko nijak zvlášť neoslnilo. Zpočátku se mi líbila rozpustilost příběhu, ale pak mi to celé tak nějak zevšednělo. O to víc mě to mrzí, že tam hrají mí oblíbenci Stiller, Wilson a Murray. Vím, co chtěl Anderson filmem říci (rozpad rodiny, pokřivené vztahy mezi nejbližšími, odpouštění..), ale přesto se mnou konec nehnul. Na to je to příliš povrchní. (31.03.2008)

Oslava rodiny v tej najčistejšej, najvtipnejšej a hlavne najúprimnejšej podobe akú si viem predstaviť. Wes Anderson je pre mňa v súčastnosti pojmom, ktorý ukazuje rôznorodé sociálne prostredie svojich aktérov tou najnezvyčajnejšou formou a ja ho za to mám rád. Geniálny koncert hereckých predstaviteľov, podfarbený skvelou hudbou. Komplexný príbeh, ktorý ma absolútne nenudil. (14.01.2008)

Geniální a naprosto svérázná parodie na romány červené knihovny i na svět latinskoamerických telenovel, na krásnou literaturu s romantickým nádechem a vševědoucím ,,Vančurovským" vypravěčem, který pronáší úžasné věty typu: ,,Byl stálým členem rodiny, přes prázdniny, ráno před školou a přes většinu poobědí." Wes Anderson si modelový příběh o partnerovi, který je ,,téměř" před smrtí a vrací se po letech smířit se svou rodinou, propojil se silně synkretickými inspiračními zdroji a svým nezaměnitelným tvůrčím způsobem a ryzí osobitou poetikou staví před diváka doslova vizuální hody - všimněte si konceptů jednotlivých záběrů, té promyšlené kompozice vycentrované obvykle na střed záběru či na zlatý řez, vertikálních pohledů shora či monotónních krátkých jízd, spíše však statického obrazu, kde dynamika tvoří pozvolný střih několika stejně velkých polocelků (často se shodnou kompozicí) přímo za sebou či vsunování obrazového předělu - refrénu v podobě obálek knih (ve významové rovině symbolizující inflaci psaného slova ve světě zahlceném informacemi, kde všichni píší...). Typické je nadsazení, hyperbolizování většiny faktů i situací ( ,,Byla jsem bez muže 18 let..." ), což ale stojí v kontrastu s tím, že Wes záměrně utlumil herecký projev a hereckou akci téměř u všech zúčastněných, takže převládá výsledný dojem úsporně minimalistického a melancholického hereckého projevu (tomu se vymyká jen Gene Hackman) ... výsledkem je velmi osobitě působící statická mizanscéna. Příznačné jsou samozřejmě také bizarní postavy a zde též jistá aristokratičnost hlavního hrdiny (vyjádřená nomen omen Royal Tenenbaum, což je navíc úžasné praštěné jméno...). Samostatnou kapitolou je i excelentní hudební stránka, která je nosná i sémanticky a v druhém plánu v textech ukrývá spoustu relevantních informací... Wes Anderson je skutečný filmový génius a tenhle film je zřejmě jeho umělecký vrchol... Podobné filmy: Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Jak jsem balil učitelku, Prosíme přetočte (19.08.2008)

Jak napsalo mnoho lidí předem mnou, je to hodně zvláštní komedie, která nerozesměje, drama, které nerozpláče. Rodina Tenenbaumových, plná svéhlavých osobností, se po letech opět sejde celá a náhle se odkryjí propasti, které se mezi nimi za oněch 22 let rozevřely. Vyplouvá na povrch, že Richie miluje svou nevlastní, vdanou sestru Margot; že tato Margot podvádí svého muže s rodinným přítelem Elim, který ze všeho nejvíc touží po úspěchu a příjmení Tenenbaum; že Chas svému otci nehodlá odpustit odstrkování v dětství a že otec Royal svou ženu stále miluje. *** Zábavné výkony podala většina zúčastněných herců, v čele s bratry Wilsonovými, protože Lukeův ublížený nepřítomný výraz a Owenovo zoolanderovské pohazování kadeří bylo prostě boží. Gwyneth Paltrow zase umělým prstíkem ťuká o stůl a předvádí, že i ona je schopná kamenného ksichtu. (03.02.2008)