Taková zvláštní rodinka

Omlouvám se, Wesi, ale tentokrát jsem se s Tvým uměleckým záměrem minul. Jasně, má to vybroušený styl a je to skvěle obsazené. Jenže s Tvým stylem humoru i způsobem vyprávění si nevím rady. Nemusím filmu nutně rozumět, měl by mě ale něčím přitahovat. Tvůj kousek ve mě vyvolává lhostejnost. Považuju ho za mimózní záležitost, kterou jsem měl problém vůbec dokoukat. Takže zas někdy příště. Celkový dojem: 35 %. Mám pocit, že ses teprve hledal, protože o deset let později už jsi spáchal věci, které mě dokázaly dostat do euforie... (26.04.2018)

Od Andersona za sebou mám zatím teprve jen Grandhotel Budapešť a ve srovnání s ním jsem poměrně zklamaný, protože jsem prostě čekal něco hodně jiného, než co se mi dostalo. Scénář není špatný, má dobré základy, ale komediálně je slabý a jako drama působí průměrně. Dost toho zachraňuje výborné obsazení, na které je radost se dívat, ale necítím to na nic víc než lepší průměr. (03.01.2016)

Na tomto filme je najzvláštnejšie to, že sa tvorcovia pokúsili nakrútiť film o zvláštnej rodine zvláštne. Filmy o Flintstonovcoch a Addamsovcoch zachovávajú atmosféru kresleného alebo hraného seriálu, čo sa od nich napokon očakávalo. Tento autorský film sa chopil témy "taká normálna rodinka" spôsobom, ktorý čakal málokto. Rozprávač, nápisy, flashbacky, radenie do kapitol na spôsob "Izby s vyhliadkou", strih na neočakávaných miestach, množstvo strihov na jednotku času, krajne banálne a krajne extravagantné dialógy, to všetko prispieva k divnej a pôsobivej atmosfére, čo len korešponduje s charakterom Tenenbaumovcov. Takýto spôsob rozprávania sa dobre hodí k hektickému tempu príbehu, ktorý je však bohužiaľ skôr kopou šialených nápadov a epizód než uceleným príbehom. Povedal by som, že kopa epizodických scénok by sa dala pokojne vypustiť bez toho, aby došlo k ujme na jeho kompaktnosti. Napriek tomu, že film je do značnej miery postavený na humore (najlepší žartík je asi ten, keď dvojica bitkárov dopadne do zen-garden), nie je komédiou, ale akousi lyrickou groteskou. Napriek zjavným kinematografickým kvalitám nie som v stave pochopiť, o čom ten film je a v aké cieľové publikum dúfa. To, že každá geniálna rodina je zároveň nenormálna som vedel (resp. predpokladal) už skôr. PS: Fockerovcov som zatiaľ nevidel, takže predbežne u mňa vyhrávajú Addamsovci. (06.03.2005)

Wesi, zkusil jsem tě u tohoto filmu po druhý. Chtěl jsem ti dát šanci, když sis mě získal s Grandhotelem Budapešť. Jenže musím ti říct, že i na podruhý tenhle film na mě s jeho divným humorem působí hrozně divně. Koukám, koukám...ale nic to se mnou nedělá. Nápady to má, to je jasný. Ty si měl dobré nápady už tenkrát. Možná ses tu jenom rozjížděl, ale už tenkrát to šlo. Jenže ten humor, kterej v Grandhotelu funguje, tady působí hrozně do prázdna. Tak sorry...třeba tě zkusím jednou do třetice a omluvím se ti. Teď ale ne. (16.12.2018)

Lehce nadprůměrný filmík s dobrým hereckým obsazením. Rozhodně nejde o komedii (zasmála jsem se asi 2x), spíš o úsměvnou kroniku jedné rodiny, jejíž členové jsou přinejmenším lehce výrazní. Tenenbaumovu rodinu tvoří Chas (od mala nadaný finančník, nyní otec dvou synů, který se nedokázal srovnat se smrtí svojí ženy), adoptovaná Margot (nadějná spisovatelka divadelních her, ale také velká tajnůstkářka a záletnice, nyní žena úspěšného spisovatele) a Ritchie (bývalý skvělý tenista, který je do Margot od mala zamilovaný); matka Etheline (archeoložka zamilovaná do svého černošského účetního) a její bývalý manžel Royal (žijící od rozchodu 20 let v hotelu a nyní předstírající, že má rakovinu a zbývá mu 6 týdnů života). Plejádu postav doplňuje dalších pár neméně výrazných osůbek, které více či méně Royalův příjezd zpět do domu jeho bývalé ženy po dlouhé době a předstíraná nemoc ovlivní. (07.07.2006)