Napola: Hitlerova elita

Výborný film o nacistickém zlu. Velmi silný příběh o radikální přeměně chlapce v muže podle árijských pravidel. Nejdříve se vzbouřil otci, šel si za svým cílem, pak se setkal tváří v tvář smrti a nakonec se mu zabil jeho nejlepší přítel. V tak tvrdých podmínkách a ještě k tomu na pozadí 2. světové války bývají přátelství obzvlášť silná, což z filmu vyzařovalo. Film diváka pohltí a přinese mu příjemné napětí. (25.04.2015)

Na sklonku vypuknutia najväčšieho svetového konfliktu začínajú v Nemecku vyrastať prvé elitné školy, tzv. Nationalpolitische Erziehungsanstalten, združujúce tisíce mladých Nemcov. Ich cieľom bolo vychovať a vycvičiť verných služobníkov führera a vlasti. Neboli priamo určení na potravu pre guľomety, do všetkých zasadili semienka nádeje, že z nich povstanú velitelia, generáli… Realita bola iná. V 1945- hoci Nemecko bolo dávno stratené a nacizmus takmer prekonaný- nasadili týchto sfanatizovaných a nedostatočne pripravených mladíkov do záverečných bojov. V ich radoch padol každý druhý... Áno, je jasné, že táto záležitosť je priehľadným útočením na psychiku diváka, ale aj tak mnou Napola zalomcovala. Žiadne miliónové efekty, žiadne prelievanie krvi, nijaké nonstop vybuchujúce granáty… Nič z toho nebolo potrebné (hoci asi ani nebolo možné), aby tvorcovia urobili z diváka rovnocenného účastníka filmu. Ani retrospektíva, ani rozbesnená kamera, ale v skutku obyčajný pohľad na neobyčajné veci, doplnený citlivými melódiami Angela Badalamentiho. Napola fakt pôsobí ako televízny projekt, no mne to neprekáža. Čo je na Ganselovej dráme najpôsobivejšie, to sú výkony hercov. Každý, kto dostal trochu viac priestoru, daroval svojej postave mozog i srdce, vdýchol do nej život, a tak pôvodne mŕtvy príbeh je razom z mäsa a kostí. Ťažko vyberať, ale asi najhviezdnejší je ústredný Max Riemelt, na päty mu stúpa úžasný Tom Schilling ako krehký syn nacistického veliteľa Albrecht. Príbeh 17- ročného Friedricha na mňa dojem spravil, najmä preto, že je skutočne tvrdou a nehranou kritikou jednej šialenej doby. Nemeckí chlapci neplačú... (nepríjemné nejestvujúce motto tohto filmu.) (06.02.2008)

Príjemné prekvapenie!Po Bielom pekle a Páde tretej ríše,ďalší skvelý nemecký film z obdobia 2.svetovej vojny.Scéna s hádzaním granátov ma strašne pobavila,aj keď ten záver už taký srandovný nebol.Velmi dobrý príbeh,skvele zahraný,mne osobne sa veľmi páčila postava Albrechta Steina,ktorého nenávideli vlastní rodičia.80%. (10.02.2009)

Silny film, ktory kazia niektore nechutne vypointovane sceny. Inak vsak skutocne niet co vytykat. Posobive herecke zobrazenie fasistickych fanatikov, sympaticky hlavny hrdinovia, skvely pribeh, kvalitna rezia. No za najvacsi klad povazujem to, ze je to nemecky film a fakt, ze vyznieva ako uprimna lutost nad tym, co Nemecko v minulosti sposobilo. Fasizmus zobrazuje v jeho plnej honobnosti a slave a zaroven ho odsudzuje ako omyl, chybny, krok, zlo. Isteze vsetci vedia ze fasizmus nebol dobry. No v tomto filme je to vylicene naozaj krasnym sposobom. (8/10) (08.04.2008)

Němci prostě umí točit filmy na téma druhá světová válka. Dalo by se říct, že jsou vlastně jediní, kteří nám svými filmy umožní nahlednout a vidět válku z pohledu poražených. Napola je další skvělý snímek, sice ne příno z válečné vřavy, ale o to dramatičtější. Sledujeme a dozvíme se, co to byly elitní školy pro Hitlerovu elitu, tedy školy převážně pro mladé, pečlivě vybrané německé hochy a i dívky, zakomponované vše do skvělého příběhu dvou kamarádů. A jedno se musí Němcům nechat: byla tenkrát taková doba, kdy si dokázali všichni vzájemně pomoct (dnes už je to pouze minulost), ale ta preciznost, s jakou byly tyto školy vedeny (a nejen školy), je až šokující. Navíc film byl natáčen v rodném kraji a kousek od současného bydliště, na Bouzově. Co se týče hereckých výkonů mladých Němců, nemám co bych vytkl. Je to film, který sice nevypadá epicky, ale o to víc je působivější a realističtější. (14.10.2011)