Donnie Darko

Netradiční příběh o jednom "geekovi" ze střední školy je působivý film vyšperkovaný skvělými hereckými výkony, vyvedeným originálním scénářem a zcela pohlcující hutnou atmosférou. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že z celého filmu nějak "ční", že mohl být ve všem o chloupek lepší než ve výsledné podobě nakonec je. Dosti by mě zajímal o dvacet minut delší Director´s Cut. Pokud se vyvedl tak bych hodnocení jednoznačně navýšil na pět *. (14.03.2005)

Scénář: Richard Kelly .. Ničím strhující snímek, jenž je pouze formálně skvěle vystavěný. Může za to povedená režie a skvělé herecké výkony většiny představitelů. Ovšem žánrové zařazení už je složitější a konečné zapůsobení snímku je nejen velmi různorodé, ale jelikož jde o časoprostorové pochody, je téměř nemožné najít nějaké obecné vysvětlení.. __ Jako celek mne Donnie Darko nechal poměrně chladným. 50%. (15.11.2005)

O některých filmech se říká, že zrají jako víno, ale adekvátnější spíš bude, že je jinak či více doceníme, jak sami zrajeme. "Donnie Darko" představuje ultimativní eruptivní debut, do něhož jeho tvůrce kondenzoval vše dosavadní ze sebe. Kellymu se ale hlavně podařilo za pomoci sci-fi motivů a mysteriózního vyprávění předestřít mnohovrstevnatý obraz dospívání. Když je člověk sám ve věku hrdinů, může podobně jako oni nejvíc řešit jednoznačnou odpověď po smyslu, kauzalitě a vnitřní logice vyprávění. Paradoxně až s přibývajícími roky začne doceňovat, že všechny fantastické motivy a WTF elementy slouží k tomu, aby film mohl pojmout a expresivně vystihnout co nejširší paletu emocí i myšlenek vířících v dospívajícím těle. Titulní hrdina se tak snaží dobrat odpovědí na existenciální otázky po osudu, svobodné vůli i předurčenosti, chce ničit i tvořit, žít i zemřít, je na všechno, na všechny a na sebe naštvaný, ale chce být milován, nebo si aspoň vrznout. Kelly vytvořil důmyslný labyrint plný zavádějících uliček, které ale pomáhají dále ohledávat různé stránky hrdiny, který stejně jako všichni teenageři je středobodem svého světa. A divákům to nabízí několik rovin potěšení a zapojení, ať už coby metafora, příběh, konstrukt, mystérium, projekční plocha i zrcadlo. "Donnie Darko" tak je pro dospívání tím samým čím je "Fight Club" pro maskulinitu. (19.11.2021)

Možná je to mnou, tím, že mi utekl začátek, a občas jsem stěží rozuměla, ale nějak nevím, co je na tom tak úžasného. Určitě je to originální, psycho momenty jsou zajímavé, Donnie jako vzdorný mladík vtipný a zároveň k pláči, ale já na tom bohužel nic moc nevidím. Někdo tu zmínil, že je Donnie Darko filmem, který divák možná stráví lépe až po dalším shlédnutím, takže mu dám určitě ještě někdy šanci. Teď jsem však zmatená a nejsem si jistá,co si o tom myslet. (09.01.2012)

Ano, to je myslím docela zbytečné psát, ale Donnie Darko nabízí opravdu hodně k zamyšlení. Otázka potom je, jestli se vám chce přemýšlet. Mně se prvně nechtělo, ale pak jsem se do toho přece jenom dala - takže si nemyslím, že bych ten film nepochopila, ale jenom se mě nedotknul úplně tak, jak asi původně chtěl. Nejvíce jsem tak nějak splynula s dějovou linkou fanatické love-fear učitelky a nechutně pozitivního Swayzeho - opravdu špičkově zobrazené charaktery lidí, které z celé podstaty mojí bytosti nenávidím. Závěrečná scéna je ale dokonalá, hlavně také zásluhou nádherně melancholicky depresivní předělávky Mad world Garyho Julese (a později jsem zjistila, že i originál od Tears for Fears je dobrý, ale jinak). Scéna, kterou si ale paradoxně nejvíce pamatuji a která se mi nejvíce líbila, byl labutí tanec plnoštíhlé dívčiny. -"Why are you wearing that stupid rabbit-suit?" -"Why are you wearing that stupid man-suit?" (06.09.2008)