Donnie Darko

Donnie Darko. Zatím jedinný dokončený film mladého režiséra Richarda Kellyho. Je vynášen do nebes jako dílo Geniální, ale znám i pár lidí, kterými je zatracován, jako film naprosto vo ničem, bez akce a těžko pochopitelný. Po dvouletém shánění všude možně jsem si film sehnal na cd, pustil si ho.. A jako dobrý, no :) Dokonale vyvážený, bez vyloženě slabého momentu... Herci jsou skvělí (nevětší pozornost na sebe samozřejmě strhavá naprosto přesný Jake Gyllenhaal, ale za povšimnutí stojí i "velcí" herci, kteří se drží v pozadí a nechávají vyniknout mladé talenty). Po audiovizuální stránce film patří k naprosté špičce. Záběry, na střídačku normální, zpomalené a zrychlené působí úžasně dynamicky, a hudba je vybraná skutečně pečlivě. Záběry jsou nasnímány velice zajímavě, lehce depresivně a veškeré scény s Králíkem jsou opravdu strašidelné. Jediným drobným mínusem zůstává (jak už tomu bývá u tohoto druhu filmů) pointa, která nabízí několik možných vysvětlení a závěrečná mávací scéna vám nasadí do hlavy pořádnýho brouka. Donnie Darko není nejlepším filmem, jaký sem viděl. Je to ovšem jeden z Těch filmů, po jejichž shlédnutí se cítíte tak nějak lepším člověkem. Takových filmů není mnoho a mezi nimi Donnie Darko nejlepším je. A to je setsakra pochvala. Klobouk dolů, pane Kelly. (14.05.2006)

Hooodně silné 4*. Vynikající psychedelie, která nevodí diváka za ručičku, chytře svádí k mnoha interpretacím, ale není třeba jí pochopit, stačí si jí pocitově vychutnat. A sleduje se to jedním dechem. Jak úlevný pocit ve srovnání s Kellyho následným ´Southland Tales´, kde si zpětně člověk uvědomí, jak se tam Kelly až nehorázně trapně opakuje a kde se z dialogů dozví maximálně to, kdo komu přeblafnul, anebo by chtěl přeblafnout a kdo má velkýho ptáka a kdo ho má naopak malýho. Kelly, spadni rychle na zem, nebo se do historie filmu zapíšeš jako mýtus, který nikdy nepřekročil stín své silné prvotiny. (29.05.2008)

Ptám se, proč je tento film tak kultovní? Přiznám se, že jsem jej zkoukl především ze studijních důvodů. Nekoukal jsem na to jako fanoušek daného žánru. Přitom ale fanoušek daného žánru jsem. Bylo to hezké, ale že bych klečel před televizí se zalomenýma rukama, to nemůžu říct. Podle toho, co jsem o tom tady od vás četl, jsem čekal asi trochu víc. Na druhou stranu, ušetřil jsem za kapesníčky. (04.09.2011)

Donnie Darko se mi hodnotí hodně špatně. Trvalo mi hodně dlouhou dobu, než jsem dokázal do snímku proniknout a naplno si jej uživat. Jakožto kultovní snímek samozřejmě netrpí absencí geniálních scén, ale na druhou stranu se rozjíždí velmi pozvolna. Jake Gyllenhaal hlavního hrdinu zahrál naprosto dokonale, ve filmu se mu nikdo nevyrovná. Cením si dokonce i Frankova kostýmu, který vypadá jakoby jej tvůrci ukradli z nějakého nízkorozpočtového béčkového hororu, což mu dodává na hrůzné autenticitě a dotváří tak atmosféru a celkové vyznění snímku. Hodnotil bych jako slabší průměr, ale kvůli jedné velmi povedené scéně si Donnie zaslouží plnohodnotné průměrné ocenění. Pokud někoho zajímá, kterou scénu mám na mysli, tak vězte, že je to ta s Patrickem Swayzem, ve které přednáší ve škole a Donnie tam všem do obličejů vykřičí pravdu. To je jedna z nejskvostějších scén, jakou jsem měl kdy možnost vidět. Z celkového pohledu mám z Richarda Kellyho nepříjemný pocit jakéhosi pseudorežiséra, který sahá mnohem výše, než by měl. [TOP 19/11 86%] (30.09.2006)

Noční můry a fantazie zamotané do reality, nebo realita zamotaná do nich. Je to, jako opakovaně se budit ze sna, znovu se do něj nořit a znovu budit. Sotva se na chvíli zorientujete ..... už se zase ztratíte v jiném ději. A oba děje se prolínají, splývají, unikají, matou ..... a ten sen, ačkoliv se snažíte sebevíc ..... ten rozluštit nejde. Prapodivný film. A protože jedinou jistotou, pro mě zůstává odkaz na povídku Grahama Greena „Ničitelé“ jdu si ji vylovit z knihovny a znovu připomenout. „Což by mě (jak pravila profesorka literatury) při nekonečných 13-ti stránkách (omyl 15-ti) mělo udržet vzhůru celou noc“ (12.05.2005)