Cotton Club

Film s naprosto přesnou atmosférou a vynikající hudbou a stepováním :-). Cotton Club obsahuje přesně to co mám na mafiánských filmech rád, hudba pohodička a pak najednou naběhnou chlápci s Thompsonama... Coppolova režie je jako vždy vynikající a herecké výkony se mi líbily velice. Nesouhlasím že Richard Gere to posral, jelikož se mi tam docela hodil. Bob Hoskins válí a jeho nabouchanej dvoumetrovej parťák Francouz je taky hyper. Asi nejvíc se mi ale líbil Laurence Fishburne (i když tam teda moc neni). Dále se mi líbil Nicolas Cage protože furt dělá držky a je takovej komickej a přijde mi že v Cotton Clubu zahrál o hodně líp než v jeho pozdejších filmech. Někomu se Cotton Club může možná zdát dost rozvleklý kvůli hudebním vystoupením ale mě jako milovníka mafiánských filmů megauspokojil. (24.08.2005)

Vítejte v Cotton clubu! Francis Ford Coppola nám nabídl jeden z dalších mafiánských filmů, ale tento se v něčem liší je to takový "mafiánský muzikál". Sice mi nejde do hlavy, proč se to takhle natočilo, ale budiž. Snímek má řadu kladů - vražda v telefonní budce, vražda v restauraci, ale také příjemná hudba, ale to je tak bohužel z mé strany vše. Nyní přicházejí zápory, kterých je u mě požehanně - absolutně ničím nevýrazný Richard Gere, Nicolas Cage se na mafiána taktéž vůbec nehodí atd. Zkrátka jsem čekal něco propracovanějšího a akčnějšího, takhle jsem se akorát nudil. Ale z tý muziky jsem byl vážně celej rozdělanej :-) (19.07.2008)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)

„Bavlnový klub” je nočný, TOP-špičkový, harlemský podnik, zažívajúci asi najväčšie fanfáry už od roku 1928, kde sa do rána tancuje a spieva, že publikum je automaticky, úplne celé bez seba, lebo aj takí HERCI: Charlie Chaplin, Jim Cagney, či aj taká speváčka Fanny Brice, sem radi vkročia. No, taktiež sem i takí zločineckí mafiáni s veľkou obľubou zavítajú, že koľkokrát dôjde ku stretom, ktoré končia totálne-fatálne. Nadaný, jazzový trumpetista Michael “Dixie” Dwyer, ktorého meno vyslovuje snáď iba jeho matka, čo tu inak stále tak o dušu na trubke vyhráva (aj hranie na klavíri zručne ovláda), že raz, pohotovo a duchaprítomne, s vlastnou odvahou, zachráni miestneho gangstera Dutcha Schultza pred dynamitom, ktorý mu bol pod stôl náhle hodený od dvoch, falošných fízlov, keď práve odvtedy, sa mu stáva akousi spojkou, prostredníkom, cez ktorého sa budú rozvíjať ďalšie udalosti, trebárs, znepriateliť si iného gaunera (Owneyho Maddena), absolútne nepripadá do úvahy, pretože svoje chápadlá, má asi všade ? A tak radšej, kvôli bezpečnosti, Dixie prikývne na lukratívnu ponuku z Hollywoodu, kde má jednak Madden svoje styky, alebo herečka Gloria Swanson, mu na začiatok udelilí odporúčanie. Čiže od jedného hrdloreza, k druhému, keď aspoň, extra, dobije ešte "strieborné plátno" s filmom "Šéf bandy" . Zatiaľ tu mám typickú, kriminálnickú, filmovú zložku, ktorá sa často miesi s vystupovaním afroamerických umelcov, od prvotriednych steperov, ktorí sa snažia presadiť v šoubiznise s predsudkami zo strany bielych, až po sexy speváčku, miešankyňu Lilu Rose Oliver, a tak teraz vážne neviem, čo chcel režisér a scenárista Francis Coppola, nakrútiť skôr, či gangsterský alebo hudobný film ? Pravdepodobne skombinoval obidva žánre dohromady, čím sa vytvára taký zvláštny mix, o ktorom neviem, čo si mám vlastne myslieť ? Určite viem, že Diane Lane je síce krásavica, najmä za mladých čias, ale herecké nadanie isto nemá, ako jej kolega Richard Gere, ktorý mi tu zase prišiel, ako fackovací panák, ktorému sa nikdy nič nestalo. Francis už trošku preceňuje svoje sily ?! (24.05.2020)