Kameňák 3

Jestli troska nekdy v zivote natocil neco opravdu stupidniho debilniho a naprosto nekoukatelneho do takove miry kdy by stalo za to spalit film i veskere jeho kopie tak je to prave trilogie Kamenak tohle je opravdu vrchol naprosto odpadni ceske filmariny. A ty Trosko bez radeji kidat hnuj pac po techhle splaskach ti to asi opravdu pude. Odpad (18.07.2008)

Myslím, že nejlépe to vystihl - už si bohužel nevzpomínám na jméno recenzenta - člověk, který v časopise Premiere kdysi k druhému dílu napsal, že anekdota je žánr vypravěčský, nikoli filmový. Vtip často vyplývá už ze specifické fráze, kterou lze jen těžko převést do obrazu, aniž by zanikla humorná absurdnost situace. Troškovy Kameňáky navíc staví na ohraných a prostoduchých frcích všeho druhu, jež často nepobaví ani samy o sobě; ostatně nejvtipnější jsou v momentě, kdy vtipy nepřevádí do filmové podoby, ale jednoduše je samy citují (Vydra čtoucí poznámky svého syna - škoda, že je už všichni asi tak třista let známe). (12.12.2010)

No tyvole, Troška, to se teda máš čím chlubit - promiň, že ti tykám a že jsem trošku buranská, ale jak se do lesa volá... jako - hodit do "filmu" kozatou vymatlanou pornoherečku - to je fakt terno... Tak mě napadá jedna malá souvislost - tenhle "film" je asi stejně kvalitní jako politické volební šoty NEI, za kterou ta blbka Buster kandidovala... zvláštní - to je nějaké znamení:-) (09.11.2007)

Tretí film poukazuje na vychcanosť rómskych spoluobčanov, ktorí majú perfektne omotané úrady okolo svojich prstov. Ani slovenský občan nedostane takú starostlivosť ako oni. Keď sa na túto skutočnosť poukáže, je to rasizmus ... Tento film je tiež uvedený v ich konečný prospech .. pravdepodobne, aby nepohoršil rómskych spoluobčanov. Inak platí to isté, čo o dvojke Kameňáku. Opäť o niečo slabšie ako jednička, ale vtipy o všetkom možnom opäť skvele zahrané, rovnako ako vtipy o cigáňoch. Herecké obsadenie skvelé - Laufer, Vydra, Paulová a tak by som mohol pokračovať. (04.01.2015)

Zdeněk Troška je černá díra. Na počátku byl talent, na dočasném konci... jak to nazvat? Poušť, absolutní pustina, neuvěřitelné diletanství, nulové vedení herců (vždyť i ta poslední bába z Hoštic hraje lépe než zdejší "profesionálové"!), žádný scénář (náznak zápletky s fotbalovým zápasem evokuje scénáristické stádium rozkladu dle hesla: dám si sedm piv a jednu zelenou), prachsprosté rutinérství a snad jedno jediné místo, kdy se člověk zasměje něčemu tak trapnému, že už to bez emocí ustát nejde a nechce-li se divákovi plakat nebo okusovat nábytek vzteky, tak tu hubu prostě zkřiví. Zkrátka a dobře bezduché omalovánky pro televizní zábavou zmrzačené diváky. Tímto si na náhrobní kámen tesám: "vydržel až do konce, hledal vtip a kdesi pošel žízní a hladem, protože šutry žrát nelze". Sbohem, Kameňákove, a už se probůh nevracej z říše pohádkové debility a království senilních hereckých trosek. Nebo trošek? (25.05.2006)