Nepřítel před branami

Souboj dvou elitních sniperů v ruinách rozbombardovaného Stalingradu s dokonalou, takřka až hrůzostaršnou, výpravou a skvělými herci. Jude Law i Rachel Weisz byli příjemně civilní, avšak veškerou pozornost si získává Ed Harris, který tím nacistickým ostřelovačem prostě je. Nebýt poslední uloudané půlhodiny a závěrečného přílišného hraní na city, byl bych maximálně spokojen. Jean-Jacques Annaud ukázal, že ani válečné drama mu není cizí. 75%. (30.05.2005)

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

"Je mi jedno, že jste obětoval polovinu mužstva. Obětujte i tu druhou! Nebo i sám sebe." Co já pamatuju, tak to tenkrát u Stalingradu bylo ostrý. Němci mrzli, Sověti hladověli a propaganda frčela na plný obrátky. Ten úvodní boj byl masakr. Fakt bych tam nechtěl být a to ani na jedný straně. Válku totiž nemám rád, ale jsem velkej sportovní fanda. A souboj geroje Vasilije s hvězdou Königem beru jako sport. Sport adrenalinovej a přitom taktickej, kterej mě opravdu bavil, i když se odehrával v depresivně zmrzlým bahně. I v takovým prostředí se nakonec našla trochu zábavy, o kterou se postarali "motivátor" Chruščov, politruk Danilov a odstřelovač Kulikov. Asi ten svůj pacifismus trošku přehodnotím a zkusím trefit letícího komára do oka na 200 metrů, aby měl Vasja nějakou konkurenci. (19.01.2022)

Annaud nás nejdříve navnadí monumentálním a strhujícím úvodem, aby celý film v zápětí utopil v romantizující břečce. Potenciálně napínavý souboj je naprosto zbytečně rozmělněn v trapném milostném trojúhelníku a z filmu se tak stává jakési komorní divadlo v neskutečně drahých kulisách. Co se emocí, prokreslení postav a jejich motivů týče, nevěřím navíc Annaudovi ani jedno filmové políčko a i hrůza Stalingradského kotle zůstala tak nějak bez odezvy. Nebýt Eda Harrise coby majora Königa, byl by to vážně průšvih. Hvězdu navíc dávám z evropského patriotizmu. Velká, velká škoda promrhat takhle evidentně štědrý rozpočet. (09.01.2006)

Pro mě jeden z nejlepších válečných filmů. Je totiž plný opravdu výjimečných a výrazných postav, mezi kterými to jiskří a které, ač by mohly být označeny jako šablony, nepůsobí nevěrohodně. My si tak můžeme vychutnat tento příběh odehrávající se v obléhaném Rusku, který obsahuje jak kladného hrdinu, tak jeho lásku, zrádce i výrazného záporáka a pomstu, aniž bychom ztráceli dojem realističnosti a uvěřitelnosti. Velkou zásluhu na tom má i viditelný fakt, že hlavní hrdina Zajcev, mladý ruský ostřelovač je glorifikován zcela záměrně, což je v ději ještě umocněno nadsazenou propagandou. To samé v bleděmodrém platí pro jeho protihráče na německé straně. Ten je oproti oduševnělému chudému ruskému hrdinovi z lidu pojat naopak jako bohatý, vážený, nemilosrdný a nekompromisní profesionál. Schéma dvou hlavních hrdinů, oba výjimeční ostřelovači, jeden hodný chudý, druhý „zlý“ bohatý, je jak vystřiženo ze sportovního filmu, či dokonce z komiksu, tady ovšem zasazeno do kulis druhé světové války, ruin zdevatovaného města a všudypřítomné smrti působí nadočekávání dobře. Jude Law i Ed Harris jsou skvělí herci a zde jen potvrzují, že dokáží bez zaváhání zahrát cokoli. Velmi zdatně jim ale sekundují Joseph Finnes jako bezohledný kariérista a nadšený redaktor propagandy, nebo Rachel Weisz, která rozhodně neplní úlohu pouhé ozdoby hlavního hrdiny. Ron Perlman se svou postavou a kovovým úsměvem nepotřebuje komentář, zasloužil by si vlastní film! Nepřítel před branami je válečný film, jaký tu ještě nebyl! S béčkovým námětem (podle skutečnosti ovšem) nám servíruje fascinující bitvu dvou velkých mužů, která alegoricky symbolizuje válku dvou velkých zemí! (12.02.2006)