Recenze (2 450)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/161/469/161469640_62218c.jpg)
John Wick 2 (2017)
Asi jsem něco nepochopil, ale Komando s Arnoldem mi ve srovnání s tímto přijde jako psychologický film s realistickými akčními scénami. Protivníci po sobě střílejí v davu a jeden druhého, natož náhodného kolemjdoucího nezasáhnou, skočí si ze schodů několik sebevražedných salt atd. Akční scény mi veskrz připomínaly spíše počítačovou hru, než film. Mozky všech přítomných zůstaly doma v sejfu pečlivě uzamčeny a jediný výraznější záporák (Peter Stormare) zmizí po pěti minutách. Jednička byla solidní akčňák, dvojka je důvod, proč další díly série nejspíš vynechám. 40%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/225/159225891_2f6871.jpg)
John Wick (2014)
Přímočará akční rubačka, nic víc a nic míň. Má to spád a hrdinu, kterému lze fandit, ale zároveň nepostrádá nic, co bych už v podobných filmech neviděl. 60%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/304/164304371_b4b617.jpg)
Tichý týden v domě (1969)
Jeden ze slabších Švankmajerů, postavený na jednoduchém nápadu, který bohužel nijak nerozvíjí a pouze opakuje. Pár dobrých nápadů se objeví (jazyk), ve výsledku ale spíše nudí. 60%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/304/164304254_ff4472.jpg)
Mužné hry (1988)
Fotbalový svět podle Švankmajera. Nápadité, vtipné, surrealistické s jasnou vizí a autorským rukopisem. Mezi vrcholná mistrova díla nepatřící, přesto velmi dobré. 80%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/167/483/167483127_9v0sh0.jpg)
Jim Morrison: divoké dítě rocku (2019)
Jima Morrisona, potažmo hudbu skupiny Doors mám velice rád, tudíž nepohrdnu žádným dokumentem, který by se jich týkal. Tento ovšem patří k těm slabým - mluvící hlavy opakují dávno známá fakta, která jsou proložena bohužel obrazově i zvukově nekvalitními záběry z dobových koncertů kapely. Když něco na téma Jim Morrison a The Doors, pak doporučím spíše dvě jim věnované epizody z cyklu Slavná alba, či životopisný film Olivera Stonea. 40%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/359/162359232_09478d.jpg)
Duel (1971) (TV film)
Steven Spielberg již zde dokázal na malém prostoru s minimálním rozpočtem vytvořit silné dílo. Nekonečná americká dálnice a zoufalý řidič oranžového Plymouthu, sužovaný psychopatem za volantem obrovského náklaďáku. Na debut pětadvacetiletého režiséra velice suverénní, atmosférické a napínavé. 80%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/017/17237_cdd2b5.jpg)
Něžní zmatkáři 2 (1988)
S jedničkou to kromě hlavního hereckého trojlístku nemá společného vůbec nic, ale úroveň zábavy je přibližně stejná. Některé vtipy sice prošly lhůtou, ale některé dokážou pobavit i dnes. Nenáročná komedie, kterou není důvod plísnit - je spoustu horších! 50%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/167/228/167228077_612ed1.jpg)
Americké graffiti (1973)
Film pro milovníky retra, amerických bouráků, rock'n'rollu, hamburgerů, coly, nočních bister, hezkých holek, frajerského štengrování, bezstarostného mládí a nostalgie. Film pro mě! 95%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/131/166131604_39b468.jpg)
Doc (1971)
Bezpochyby realisticky natočené, špinavé, nečernobílé, zároveň ale na svou krátkou stopáž poměrně nudné a (soudě dle knih a dokumentů) ve výsledku stejně pravdě vzdálené, jako legendy o čestných strážcích zákona a dobývání amerického západu. Harris Yulin je nejspíš nejslabší představitel Wyatta Earpa, působí naprosto nesympaticky a celou roli odehrál s jediným toporným výrazem. Naštěstí to zachraňuje velmi solidní Doc Holliday v podání Stacyho Keache a věčná sexbomba Faye Dunaway. 50%.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/217/160217727_29da1f.jpg)
My se nehněváme (1966)
Že je Jean Lefebvre komediální klasik a Mireille Darc sexbomba víme všichni, ale drsňáka Lino Venturu a věčného záporáka s gorilím zjevem Michela Constantina v komických rolích jsem dosud neviděl. A zvládli to na jedničku. Když si k tomu připočtete gang ujetých Anglánů na mopedech se stylem oblékání alá Angus Young z AC/DC, je o zábavu postaráno. Velmi dobrá komedie, plná překvapení. 85%.