Divotvorný hrnec

Kdo by si pomyslel, že velký Francis Ford Coppola sklízel první šťavnaté plody své práce právě za muzikál. Divotvorný hrnec má příjemný pohádkový feeling a zároveň se nebojí čapnout pod krkem (vtipnou formou) citlivé téma rasismu charakteristické pro americký jih. Většinou neotřelé a roztomile zahrané písničky jsou prokládány svižnými tanečními kreacemi a sem tam i povedeným vtípkem. Snímek díky své délce sice místy zařadí filmařský neutrál, Coppola má naštěstí všechno ostatní pevně v rukou. 65% (09.02.2012)

Hodně rozporuplný snímek. Nesmíte dovolit, aby vás první polovina nudila, a také, aby vám Ogg se svým šišláním a hýkáním při zpěvu začal lézt na nervy. Když tohle přežijete, je vyhráno. Kromě skvělých písniček bych se chtěl zmínit především o neuvěřitelně barevno-umělých exteriérech, ve kterých film vznikl. Zejména scény v lese a u potoka jsou totálně zelené, veselé, sametové. Celkové hodnocení je však k průměru vyvažováno docela slabým příběhem s poněkud něštastně odstartovanou narací. (01.02.2009)

Muzikál, který se minul s dobou. Ono chtít koncem 60. let natočit muzikál, uvedený poprvé o 20 let dříve se ukázalo jako prakticky nemožný úkol. Coppola se sice snažil, ale je vidět, že jde o jeho první film a že je velice svázaný tím, že má rád jednotlivé písničky. Děj je poměrně nepodstatný a hlavně naprosto nevěrohodný, písničky jsou důležité a dodnes dělají z tohoto filmu "koukatelnou" záležitost. (11.01.2010)

Asi jsem sentimentální, ale tenhle filmový muzikál mě vždycky dostane do kolen. Nevím čím to je, možná skvělou hudbou, možní i nádherným, procítěným pěveckým výkonem Petuly Clark, možná mistrnou režií, možná skvělým a nečekaně civilním herectvím všech zúčastněných, možná silným příběhem, který je na muzikálové "poměry" nevšedně dobře a chytře vybudovaný. Ne nadarmo tenhle muzikál "padl do oka" dočasným exulantům V&W. Samozřejmě můžete tvrdit, že to celé je "jen" roztomilá romantická pohádka pro dospělé. Na to se dá namítnout, že minimálně v době svého vzniku to byla také "pohádka" velmi angažovaná a zcela oprávněně zařaditelná do "škatulky" politické satyry. Koneckonců, ještě i v době vzniku filmu byl latentní rasismus v mnoha jižních státech USA palčivým problémem, tím více ve čtyřicátých letech, kdy muzikál vznikl. Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: davidek, Curunír (13.09.2006)

Už Jan Werich si všiml, že jde o činoherní muzikál vhodný pro naše česká malá jeviště. I v mém rodném městečku ho na prknech kulturního domu inscenovali ochotníci. Bohužel, to co nevadí na jevišti, je mínusem pro film. Ani duo snů - Fred Astaire a Petula Clark - nemohou tuto družstevnickou pohádku o napravení zlého kapitalisty pozdvihnout výše. Krátké a spíše nahozené choreografie, čísla skončí dříve než začala. (19.04.2013)