Divotvorný hrnec

Kdo občas pročítá moje komentáře, možná si už všiml, že muzikály nejsou zrovna můj šálek kávy..čas od času se ale sem tam něco zkusim..přeci jenom třeba na takové Vlasy nebo My Fair Lady nedám dopustit - jsou to ale výjimky:-) Divotvorný hrnec se dal překousnout, ne že by se mi ta muzika vyloženě nelíbila, ale ani mě nijak neoslovovala. Odehrává se tu pohádkový příběh, což taky není zrovna žánr, co bych vyhledávala, ale určitý kouzlo to má. Fred Astair poskakuje jako mladík a role skřítka byla celkem roztomilá...snažím se odhodit svoje předsudky, vžívám se do příběhu, ale tak jako tak mě to moc nezasáhlo...dávám ale slušné 3* (25.10.2009)

Mladý Francis Coppolis, vždy hravý Fred Astaire a muži i nemuži obletovaná Petula Clark a jejich Divotvorný hrnec. Muzikál, který je i přes svou veskrze pohádkovou atmosféru jedním z nejkrásnějších kousků tohoto žánru. Nestárnoucí písničky, skvělé herectví, milá a lehce naivní atmosféra doprovázená nádherným prostředím a všudypřítomnou dobrou náladou, která z filmu vyzařuje na kilometry. Jediným malým zádrhelem je tak lehce přehnaná stopáž, která mi ale u Coppoly nevadí snad nikdy, velmi milé překvapení. (28.11.2013)

Muzikál, který se minul s dobou. Ono chtít koncem 60. let natočit muzikál, uvedený poprvé o 20 let dříve se ukázalo jako prakticky nemožný úkol. Coppola se sice snažil, ale je vidět, že jde o jeho první film a že je velice svázaný tím, že má rád jednotlivé písničky. Děj je poměrně nepodstatný a hlavně naprosto nevěrohodný, písničky jsou důležité a dodnes dělají z tohoto filmu "koukatelnou" záležitost. (11.01.2010)

Chcel som vidieť tento známy muzikál nakrútený známym režisérom a obsadený známymi hercami a spevákmi. Príliš ma neoslovil, aj keď mnohé z pesničiek som poznal a tanečné umenie Freda Astaira nepoznačil vek. Ale celkovo mi to už pripadalo jednak pridlhé a asi aj pre inú generáciu, prípadne som to mal vidieť pred mnohými rokmi. Teraz to už bolo viac-menej z povinnosti. (29.12.2017)

Hodně rozporuplný snímek. Nesmíte dovolit, aby vás první polovina nudila, a také, aby vám Ogg se svým šišláním a hýkáním při zpěvu začal lézt na nervy. Když tohle přežijete, je vyhráno. Kromě skvělých písniček bych se chtěl zmínit především o neuvěřitelně barevno-umělých exteriérech, ve kterých film vznikl. Zejména scény v lese a u potoka jsou totálně zelené, veselé, sametové. Celkové hodnocení je však k průměru vyvažováno docela slabým příběhem s poněkud něštastně odstartovanou narací. (01.02.2009)