Pomáda

Pomádě jsem nikdy na chuť nepřišla. Možná proto, že jsem jako první viděla Horečku sobotní noci a ta mi sedla na první dobrou. V Pomádě mi vadí, že: středoškoláci mají očividně všichni nad třicet, scénář je primitivní až to bolí, pitvoření všech mě otravuje (ne, žánr muzikál nemusí být blbý. Vážně ne!), Olivia Newton- John s ofinkou je vyplesklá stará- mladá tuctovka bez jiskry. Je děsná, i když ji v závěru namastí šminkama... Dávám dvě hvězdičky za jednu píseň a za Travoltu. (10.12.2017)

Tento príšerný muzikál ma po celý čas extrémne odpudzoval, až sa normálne čudujem, čo na ňom preboha všetci vidia, keď v ňom absolútne nič poriadne nefunguje tak, ako má, a ešte k tomu rok predtým sa Travolta parádne blysol v Horúčke sobotnajšej noci, a tak prichádza na rad známe príslovie: „Dvakrát do tej istej rieky nevstúpiš” ? Občas sa to síce aj tak podarí, napríklad Francis Coppola by teda vedel rozprávať, ale tentokrát bohužiaľ-NIE ! On je väčšinou, ako duchom neprítomný, akoby sa ešte stále nedokázal spamätať z predchádzajúceho triumfu, keď nám všetkým akosi vytrel zrak ! Jeho Danny Zucco je na míle vzdialený tomu Tonymu Manerovi, možno i preto, že na neho a na ostatných dozeral nepríliš dobrý režisér Kleiser, ktorého réžia je strašne nezáživná, plytká, nudná, skrátka-hrozná, že to normálne bolí ! Kamera a strih sú taktiež na veľmi nízkej úrovni, keď najmä práca strihača je odfláknutá, tak isto, ako samotná robota režiséra !!! Nepovedal by som, že herecký ansámbel by mi nejakým zázračným spôsobom zlepšil náladu, jednoducho-nestojí ani za fajku dymu. _ Pomáda vôbec nie je podarený film, je najmä-nadhodnotený a preceňovaný, nespĺňa žiadne kritéria, ktoré by ma hocako oslovili, nenašiel som v ňom nič, čo by stálo za reč, jedine tak príchod „škaredého kačiatka” na záver ma možno dostal do kolien ? (24.09.2018)

Asi jeden z nejlepších muzikálů (nehororových) který jsem měl tu možnost vidět. Já totiž na tohle moc nejsem, ale v mládí to byla povinnost. Kdo neviděl Pomádu, jakoby ani nebyl. Já se na to stejně vždycky díval hlavně kvůli Olivii Newton-John, která byla prostě k sežrání a pak kvůli té pasáži, kdy Danny Zucco chce být sportovcem (atletem) a moc mu ty disciplíny nejdou. Hudba byla slušná, taneční kreace všech zúčastněných a hlavně Travolty taky OK, ale to šlo většinou tak trochu mimo mou maličkost… (20.04.2018)

Když se blbka srazí s blbcem ono to prostě musí bolet. Až kýčovitý příběh s tuctovými a ještě kýčovitějšími čítankovými charaktery o přetvářce, která místo, aby člověka pozvedala (jak si daný člověk myslí), shazuje ho, ubližuje mu a snižuje před jím samotným. Jenže filmů o tom mohou točit kolik chtějí, člověk na to stejně přijde až později, až tomu odroste. Pobavilo mě, jak prakticky jediná postava, která se ve filmu nepřetvařuje a na nic si nehraje, je v podstatě sama sebou, je vykreslena jako postava komická. Nevím, jestli se mi více zvedal kufr z naivně nerealistické Sandy nebo z Dannyho s jeho nechutně komickou chůzí. A nebo ze samozřejmě nutného přeslazeně šťastného konce, protože, na rozdíl od reality, romantické filmy zpravidla končí šťastně - to jen v realitě by ze Sandy byla domácí puťka provdaná za nemastně-neslaného úředníčka, Danny by dělal v autodílně a z (úžasné) Betty Rizzo by byla mladá svobodná matka překračující hranici alkoholismu. Co tedy film přináší? Vždycky se mi líbila barevnost té doby, v níž se příběh odehrává (a samozřejmě ta auta), některé písničky jsou fajn (texty na tom jsou už hůře, ale uznávám, že se to do děje nějak vpasovat muselo) a i ta taneční čísla občas ujdou. A samozřejmě i tak pořád funguje ta možnost vypnout, jen se na necelé dvě hoďky zasnít a nechat se unášet na vlnách mladické bezstarostnosti. Je to prostě nechutný kýč, ale i na ten kýč se dá občas spočinout okem. Muzikály mi vůbec nic neříkají, tohle naštěstí ale docela dobře funguje i jako obyčejný film. (31.10.2013)

Přesně takové muzikály mají být. Mají bavit, hrát barvami, zavést nás do světa, kde nic není nemožné, láska znamená všechno a kde hudba a tanec jsou středobodem veškerého dění. Tento film takový je. Je to kousek, který už má ta nejlepší léta za sebou, ale pořád se drží. John Travolta s pohybovým aparátem vyšperkovaným na sto procent a Olivia Newton-John jsou příjemným párem, který nás provádí celým filmem, zpívá a baví na maximum. Filmem nás provází na hlavách všudypřítomný gel na vlasy, se kterým se daly v té době asi řešit kdejaké problémy a když nebyl gel, tak hřeben na vlasy za páskem u kalhot určitě. Kdo neměl nagelované vlasy, nebyl cool. Dále samozřejmě chytlavé písničky, které jsou už známou záležitostí. Příběh sám o sobě je celkem jednoduchý, snadno předvídatelný a rozhodně ne ohromující. Aneb jak se koťátko zamilovalo do vlka a když zjistilo, že svou nevinností ho neokouzlí, změnilo se v kočku, která neváhá seknout drápkem. - "You better shape up." (13.04.2020)