Boj o oheň

Ve fascinujícím výletě do doby, která pravděpodobně nikdy neexistovala (a nemyslím tím jen onu metaforickou dobu, v níž se setkávájí "různé vývojové druhy"), popouští Annaud uzdu svým sexuálním obsesím. Před „znásilněním“ mnicha (Jméno růže) a souloži v bunkru plném chrápajících Rusů (Nepřítel před branami) ukazuje mimo jiné i to, kterak dívčina z neolitu (?) naučí neandrtálce misionářskou polohu. (31.12.2007)

Dokonalá syntéza představ moderního člověka o pravěku, době, kterou abstraktně rekonstruujeme pouze z dochovaných archeologických nálezů a jakéhosi obecného povědomí na základě analogií s primitivními kulturami současnosti. Vize Jeana-Jacquesa Annauda je temná, syrová, ale přesto pozitivní a symbolická. Nejhodnotnější entita v životě předhistorického člověka - oheň (ne náhodou je většina dávných pohanských svátků spojena právě s ním - pálení čarodějnic, Ohnice...) a obtížná cesta k jeho získání, to je námětem filmu, který si vystačí beze slov a náročných počítačových efektů. Trikové scény jsou natočeny bravurně a přesvědčivě. Annaudovská ,,cesta do pravěku" je cestou metaforickou - cesta tří zástupců slepé vývojové větve antropoidních opic odkudsi od řeky Neandertal v okolí dnešního Dusseldorfu do neznámých končin k získání ohně je vlastně i cestou evolucí, časem a dějinami. Na jednom místě se tu setkávají se svými evolučnímu předchůdci (australopiteky) i následovníky, druhem homo sapiens. Neandrtálský člověk tentokrát vyhrává a zakouší cosi, co mu v reálu bylo asi odepřeno - až o mnoho stovek či spíše tisíc let pozdější city a pocity typu lásky, smíchu atd. V souboji evolučních faktorů a vlivů totiž prohrál a napjaté hominizační lano natažené mezi primáty a homo sapiens sapiens nikdy nepřelezl... Příroda si prostě vybrala jinak. Přesto je Boj o oheň krásný a přínosný film...a také názorná lekce antropologie... (27.09.2007)

Boj o oheň si zaslúži uznanie najmä za svoju originalitu a odvahu tvorcov pustiť sa do niečoho podobného, do niečoho, kam sa odvažujú iba animáky a to hlavne preto, že tie si môžu dovoliť nechať prehistorických ľudí a zvieratá prehovárať a dávať im inteligenciu a vlastnosti súčasnej generácie. Annaud nejde cestou zábavy, je však zrejmé, že si zopár vecí zjednodušil, ale dokázal tu definovať vlastný autorský štýl a témy, ktorým sa bude do budúcnosti zaoberať. Nie je jednoduché vymyslieť zmysluplný príbeh tam, kde nejde postavám o iný cieľ ako prežiť zo dňa na deň, napriek tomu je tu toľko zaujímavých epizód, že film nezačne nikdy nudiť. Boj o oheň je tak chctiac nechtiac film zložený zo samostatných epizód, dokázal však do naratívu dať spojovací prvok onoho boja o oheň a podľa možností aj vývoja vzťahov. Film už dnes pôsobí z hľadiska explicitnosti násilia dosť krotko, v súčasnosti by v záujme autentickosti bola táto látka určite nakrútená omnoho nekompromisnejšie. Ak si odmyslíme tie animáky, samozrejme... No a nedalo mi premýšľať nad tým, aká nesmierna zábava musela byť na placi. No a film by absenciou neopísateľnej tváre Rona Perlmana stratil dosť zo svojej pôsobivosti... (03.12.2018)

Nikto na svete nedokáže tak majstrovsky stvárniť neandertálca ako Ron Perlman (myslím, že ani maskéri sa na ňom nemuseli moc narobiť), preto kto chce vidieť, ako sa asi mohli správať a komunikovať medzi sebou, tak si pozrite tento film. Snímok ponúka zaujímavý dobrodružný príbeh bez slov o putovaní troch neandertálcov za najväčším objavom všetkých čias - ohňom. Na ceste ich však čaká konfrontácia okrem divokých zvierat aj s nižšou vývojovou vetvou opočloveka a samozrejme aj s vývojovo vyššou vetvou Homo sapiens sapiens. Prekvapili ma aj výborne zvládnuté efekty ohľadom stvárnenia zvierat, nič zložité, no zato na pohľad celkom reálne. Nezabudlo sa ani na romantickú linku a pár úsmevných momentov, pričom samotný záver ponúkol i niečo málo emócií. Hlavne keď uvážime, ako to potom s tými neandertálcami dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 (15.05.2017)

Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95% (06.01.2008)