Návrat domů

Fakt sem se toho filmu bál. Ashby mě nasral Haroldem A Maude, kterej svojí povrchností a naivitou směle konkuroval hippiekům samotným. Od Návratu domů sem čekal nechutně sladkou limonádu, ale kupodivu se to dá pít i při dietě. Kdo viděl cokoliv od Ashbyho, tak ho nepřekvapí, že na jeho postavách by se dalo hloupoučkým dětem vysvětlovat, co je to klišé. Ale je na čase smeknout klobouček a odůvodnit čtyři hvězdy. Jon Voight a Jane Fondová - to je jedna husťárna (teda dvě). Skutečně parádní hraní a celý dvě hoďky si drželi moje sympatie. Taky nejde opomenout parádní hudbu, vesměs konec šedesátých let (Stouni, Brouci, Hendrix, Joplinová, Steppenwolf atd.). Na příběhu vás nic nepřekvapí, neuslyšíte nic novýho, originálního, ale není snad fajn plivnout si jednou za čas na americkou vlajku? (01.02.2010)

Halu Ashbymu se "Návratem domů" povedl mistrovský kousek - natočit naprosto jednoduchou formou obsahově nesmírně silný film, vskutku protiválečné drama bez jediné krvavé bojové scény, citlivě milostné drama bez vášnivých srdcervoucích vztahových klišé, film o naprosto obyčejných lidech, jejichž životy a sny fatálně zasáhne válka, která vlastně ani není >jejich< a s níž vpodstatě nechtějí nic mít. Muži mají jen pocit povinosti k vlasti a potřebu si dokázat svou statečnost a ženy jsou jen ty jednoduché paničky, co "byly vychované" k jejich podpoře a následování... Ale >osud< všechny zúčastněné donutí nejen nějak změnit své postoje ale i schopnost nastalé situace smysluplně řešit... Režiséru i ostatním protagonistům se navíc podařilo (i díky dobovým rockovým songům) skvěle vystihnout styl a atmosféru doby konce >šedesátých< let, kdy Válka ve Vietnamu vrcholila a Amerika ještě zcela neznala její možné následky pro ni samotnou. "Nejsem nepřítel, nepřítel je válka" - zazní při závěrečném střetu obou mužských >hrdinů< a v tomhle případě to vůbec nezní jako jen nějaká fráze. Tenhle návrat domů končí tragicky - a tak nakonec ve fatálním finále přichází další zbytečná smrt a snad nějak i symbolicky poslední pohled kamery končí na nápisu ve dveřích supermarketu: "Lucky - Out"... Tak... - - - - - (Poprvé viděno někdy pradávno více tomu jak dvacet let v ČST i v kině, komentář zde po znovuzhlédnutí 6.9.2009 na ČT2 jako třináctý - 7.9.2009) (21.09.2005)

Ashby byl legendou na poli poutavých snímků ale ať jsem viděl jakýkoliv z jeho nepříliš široké režijní nabídky (Harold a Maude, Byl jsem při tom) nedokázal mě nikdy natolik chytnou nebo udržet mou pozornost až do samotného konce. I zde jsou výborní herci, uvěřitelné dialogy, silný příběh a navíc Jane Fonda v nejlepších letech ale film mi přišel hodně dlouhý, zbytečně utahaný a citově odtažitý. (02.07.2012)

Prekrásny film o chlapovi silného ducha, ktorý zo zbytočnej vojny vo Vietname príde ochrnutý, ale nestratí chuť žiť a užívať si. O krehkej žene, ktorá nebola nikdy neverná svojmu manželovi, ale podľahne vášni a túžbe po nej, ochrnutému chlapovi. O chlapovi manželovi, ktorý nedokáže zniesť prehru a pocit zbytočnosti, ktoré k životu patria a tak radšej skončí bez života, aby nakoniec chlap silného ducha sa dokázal bez hanby rozplakať pred davom, lebo aj silní muži plačú. (13.09.2009)

O Vietname, po Vietname, bez Vietnamu. Po dlhšej dobe zasa jeden vynikajúci film bez zbytočného politizovania, ktorý na problémy Ameriky a sveta nazerá prizmou svojich postáv. Ľudí, pre ktorých sa niečo definitívne skončilo a nemajú jasno v tom, či stoja o to, čo im ostalo. Hudba mojej mladosti (Rolling Stones, Beatles, Simon a Garfunkel, Bob Dylan) umocňuje celkový dojem z filmu. Pôvodných päť hviezdičiek a zaradenie do mojej Top 100 vystriedali štyri a v Top 100 ho nahradil iný film s Jane Fonda. (19.09.2009)