Přežili jsme Ardeny

Oproti přehypovanému Vojínu Ryanovi konečně povedená věc. Komorní drama několika amíků, ke kterým se přidá jeden angličan. Ostatním je automaticky trnem v oku. Pár zajímavých názorů na celou vojenskou našinérii a zjištění, že nepřátelé jsou taky jenom lidi. Pomalý spád s pár zajímvými momenty vás odmění dokonalou potyčkou s Němci ke konci filmu. Za sebe doporučuju. (02.10.2008)

Snímeček, který se svezl na trendu válečných filmů ve stylu Zachraňte vojína Ryana a Bratrstvo neohrožených. Potíž je ovšem v tom, že každá samostatná epizoda Bratrstva je ve výsledku kvalitativně i myšlenkově úplně někde jinde. Představitelům téhle putující partičky se ani nedaří upoutat pozornost natolik, aby k nim divák dostatečně přilnul a v jejich těžkých válečných trampotách za nepřátelskou linií soucítil. Nostalgické dialogy, které mezi sebou ve volnějších momentech vedou, a ve kterých vzpomínají na svou domovinu, působí notně křečovitě a nuceně. Bohužel, režisér se zřejmě snažil i o jakýsi duchovní přesah, který se pokouší uplatnit v osobě nábožensky založeného vojáka Deaca. Když se tedy postavy odhodlají k hlubokým rozhovorům o Bohu a jejich kázání podbarvuje protivná militaristická hudba televizního charakteru, toužebně očekáváte německou ofenzívu. Filmu se nevyhla ani sprška logických lapsů a víceméně úsměvných náhod, které vzhledem k vysoce průměrnému profilu celého snímku beru jako vítané zpestření a důvod k pousmání. Kdyby tedy nebylo zbytečně patriotistické a rádoby duchovní tendence a místo toho se tvůrci snažili pojmout donekonečna omýlané téma Druhé větové války jiným způsobem, či se jen pokusili o nepatrné posunutí žánrových hranic, dopadl by výsledek nepochybně lépe. A přitom začátek vypadal tak slibně. Schade. (09.02.2008)

Tak bohuzel, zadnej zapamatovanihodnej valecnej film se nekona, Ryan Little na to zatim nema. Samotnej napad, ze skupinka vojaku utece nemcum a snazi se dostat s dulezitou zpravou mezi svy, je sice dobrej, ale vyuzitej jen z casti. Par slusnejch prestrelek se tu sice najde, ale vetsinou jde jen o chozeni lesem a kecani vojaku o tom, jak se tesi domu a podobne. Kamera ma sice zajimavy filtry, ale obcas to vypada, jak kdyby jim barva vypadla a lita to z sedy do nahnedly a je to takovy divny. Herci spatny nejsou, ale scenar jim nedava moc prostoru. A az na zaverecnou prestrelku neni film ani moc napinavej. Takovej prumer, kterymu ani nepomuze, ze je udajne podle skutecnejch udalosti. (28.12.2007)

Saints and Soldiers , nějak mi ten původní název filmu nedává smysl. Teda, ne že by ten český (typicky producentsky "úderný") Přežili jsme Ardeny byl nějak super, ale přijde mi kapku o něco lepší. Tento film se už od počátku vydává tak trochu jinou cestou, než jaká je v módě u filmů s tematikou WW II. Źe film neoplývá závratným rozpočtem musí každému dojít po pár minutách. Přesto si režisér Ryan Little dokázal poradit i s tímto "neduhem". S minimem akčních sekvencí (o konci ještě bude řeč), které by asi měly být součástí každého válečného filmu, si vystačil k tomu, aby divákovi spíše jenom tak letmě připomenul, že se film odehrává ve válce. Po masakrálním (doslova) rozjezdu se film zhoupne do putování po zasněžených Ardenských lesích, které má nádech jakési filozofické atmosféry. Většinu času totiž zaberou rozhovory vojáků o tom, co v takovém pekle dělají a jak se z toho dostat se zdravou kůží. A navíc režisér koketuje ještě s něčím... s hororem. Vnitřní démoni jednoho z vojáků vyvolané traumatickým zážitkem jsou natočeny pomocí klasických pomůcek, kterými si pomáhají režiséři hororů. Tajemné postavy, tajemné zvuky, zjevování duchů. Ale pozor, ani na chvíli film neopustí atmosféra války, po celou dobu je divákovi jasné to, že jeden z hrdinů to prostě nezvládá . Oddechová, ale zároveň i nadále tíživá zůstane atmosféra v části, kdy se parta postupujících vojáků dostává do domu francouzské vdovy. No a pak přijde už zmiňovaný konec, ve kterém všechno co si režisér šetřil celý film vybalí na diváka v závěrečné dvacetiminutovce. Nadupaná akční řež, která si v některých pasážích s klidem zadá i se svými dražšími bratříčky. Formální stránce nelze nic vytknout, režisér se zároveň postavil i za kameru a v poslední době moderní "dokumentární" styl filmu svědčí. Stejně tak působivá hudba J. Batemana upoutá ucho svými občasnými westernovými motivy. Nevím proč, ale do filmu to sedne. Saints and Soldiers je film, který je ukázkou toho, že i s nevelkým rozpočtem lze natočit působivý válečný snímek a že sestříhat jej do necelé hodiny a půl taky není na škodu. Je zde však silné nebezpečí, že naštve ty, kteří si potrpí na dvou až tříhodinové řeže, které oplývají dokonale naaranžovanou akcí a hlubokou myšlenkou v hlavách přítomných vojáků i režiséra. (04.04.2005)

Nevím, snad ten název mi naznačoval, že se bude dít něco velkolepého a záživného. Když se však 3/4 filmu snaží pětičlenná skupinka vojáků proběhnout zasněženým lesem a sdělují si přitom svá největší tajemství, dvakrát jsem si nevýskal. Na filmu se strašně podepsal minimální rozpočet. Závěrečných dvacet minut má ale přeci jen slušnou atmosféru a scény jsou natočeny roztřesenou kamerou, která trochu dodává na reálnosti. Pár nábojů je taky vystřeleno, takže nakonec mírný podprůměr. Z větší části nuda. 780 tisíc dolarů(rozpočet)/1,3 miliónů dolarů(výdělek Amerika) (18.03.2007)