Metallica: Some kind of monster

Metalliku poslouchám nějakých 28 let. Jistou dobu to byla má nějoblíbenější metalová kapela a cením si ji dodnes, i když se po černém albu naše cesty na čas rozešly. Metallica šla dál, já zůstal u prvních čtyř desek a když byla chuť, tak i u té černé. Mnoho let mi cosi říkalo, že bych tenhle dokument neměl vidět. Ale letošní koncert kapely v Praze mě k tomu přiměl. A zhlédnutí tak trochu mému niternému pocitu dalo za pravdu. Ten dokument, obecně velmi slušná práce, skvěle koncipovaný dokument o kapele, který není jen o hudbě (vlastně skoro vůbec, respektive jen okrajově), mi poopravil mé názory na některé postavy. V některých případech dost razantně. A zjištění (ano, nepátrám a nehledám informace o kapelách, zajímá mě spíše jejich tvorba), za jakých okolností odešel Jason Newsted, pro mě nejsympatičtější a nejoblíbenější člen tohoto kolosu, mě dost zasáhlo. Dokument je to dobrý, Metallicu poslouchám dál, ale pocit, že tohle jsem neměl viět, zůstává. Někdy je dobré od tvůrce znát jen jeho tvorbu. (09.04.2018)

Dlouho jsem přemýšlel, kolik tomuto dokumentu nasypat procent. Když se vrátím do minulosti, musím se přiznat, že jsem Metallicu na přelomu 80. a 90. a v první polovině 90.let bezmezně miloval, obětoval bych vše pro to, abych měl kdejakou blbost, co vydali. Po černém albu však přišla zbytečná pětiletá pauza, pak místo skvělého alba rozpačité Load, ještě horší a nudnější Reload a až do St.Anger v podstatě nulová aktivita (album coververzí a koncert se symfonickým orchestrem nelze počítat za nějak převratná díla) a i otrlým fanouškům došly nervy. Když pak Hetfield vyhodil Jasona, bylo po lásce k Metallice. Dokument v podstatě odhaluje starým fanouškům Metallicy věci známé - Hetfield a Ulrich jsou sebestřední sobci a pokud není po jejich, je zle. Divím se, že se vůbec na něčem domluvili od roku 1982, kdy skupinu založili. Velká škoda Kirka, jen snad to, že je flegmatik, ho drží s nimi pohromadě. Film sestává ze spousty průměrných scén ze studia, kde to občas pěkně vře, vynikající jsou ovšem některé scény jako třeba rozhovor Ulricha s Mustainem (obrovská škoda, že u toho nebyl i Hetfield!!), výborný je nástup Trujilla (ten chlap má snad v prstech dynamit), vzpomínka na Cliffa či jam se ženou - basistkou. Spíše 70%, ale album St.Anger je hromada tuctových sraček ;-) (21.02.2005)

Plný počet, pánové mi nedali na výběr. Perfektní dokument, odhalující okolnosti vzniku alba "St.Anger". Hetfield se léčil ze závislosti na alkoholu, skupina album natáčela neskutečně dlouho, vyhazov Newsteda....Čím dokument zaujal byla přítomnost emocí-Ulrich naplno řekne Hetfieldovi, že se chová jako čurák (!!!), občas jsou vidět slzy...Ale jako nejsilnější moment beru sezení Ulricha a Mustainea z Megadeth. Od zrzounka Dave bych nečekal, že se málem rozbrečí z fasktu, že se svou kohortou hrál vždy druhé housle. Nic proti Megadeth-jejich alba jsou parádní. Doporučuji skouknout. (26.03.2012)

To čo sa dozviete o Metallice z tohto filmu sa o nej nedozviete nikde inde. Tie najemociálnejšie momenty zachytené kamerami, tie najzaujímavejšie momenty z nahrávania St.Anger a tie najhlbšie rozhovory a najintímnejšie informácie o členoch kapely. Všetky ´thanx´ sveta za tento film a za to čo nám ukázal a samozrejme veľký obdiv pre našich chlapcov, ktorí to nemali také jednoduché ako sme si to mysleli my. (05.07.2009)

Pohled pod pokličku již dnes hudební legendy, která obrovským způsobem ovlivnila a pořád ještě ovlivňuje dění na hudební scéně. V dokumentu jsou vidět problémy, se kterými se jenotliví členi potýkají a to především věčné neshody a chlast. Po odchodu Jasona Newsteda výdává po dlouhých letech kapela cédé s názvem St.Anger (Svatý hněv). Na CD už spolupracuje nový člen kapely, basák Robert Trujillo. Ten skupinu nakopává zpátky na vrchol!!! (28.11.2008)