Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (360)
Tuto hru jsem slyšel nejprve na kazetě, kde hrál ještě zdravý Kašpar a živý Vozáb, takže to muselo být hodně staré představení. A bylo to úžasné, geniální, zkrátka neměl jsem slov. Pak jsem viděl představení novější, a ani jsem to nedokoukal - pánové už byli starší, z jejich hraní se vytratila energie, Penc při vší snaze charizma vůdce nemá. Ale možná křivdím, že je to jen tím, že jsem zvyklý na jinou verzi, že ty dvě pojetí by byly pro nezaujatého diváka rovnocenné... ()
"Když to srovnám s výletem na Kokořín..." Nevím, zda se mezi hrami DJC najde nějaká, která by se svou kvalitou dala s Dobytím severního pólu srovnávat. Snad jen Záskok má srovnatelný počet výborných hlášek, co zlidověly. Zde je ale ještě navíc výborná píseň proti trudomyslnosti krásně ironizující naši národní povahu ("Čech se přizpůsobil..."). Pokud jde jinak o hlášky, asi nepřekvapí, že coby hlavní vedoucí na našich táborech mám moc rád tu o tom, že "pravdu má náčelník".😃 A rád taky slyším, když někdo na naší poradě může říct: "Děkuji ti náčelníku, že jsi se mě zastal"... ()
Moje nejoblíbenější hra od divadla JC. Polární noc, má zvláštní moc každého přepadne smutek němec i brit, křesťan i žid by nejradši utek ba i ti šikovní japonci se silami jsou na konci jen jeden z narodů nezkoná hrůzy severu slavně překoná tam kde hy, tam kde hy tam kde hynuli vlci tam kde hy, tam kde hy tam kde hynuli sobi čech se přizpůsobí čech se přizpůsobí ()
Tak tohle je jedna z nejlepsich her DJC. Mam prakticky jedinou vytku a to je Borivoj Penc, kteryho fakt nemusim, je absolutne nevtipnej, navic je to takovej divnej dedek s velkejma zubama. To naopak Smoljaka musim pochvalit, protoze v roli idiota je naprosto dokonalej. Samotna prednaska je hodne vtipna, ze zacatku i docela akcni a jedna hlaska lita za druhou. Co se tyce hry, ta je navic ozvlastnena ctenim z deniku, coz je hodne vtipny a prisel mi tu humor krapet cernejsi, coz je dobre. A i kdyz je celkova stopaz nakejch 110 minut, tak jsem se celou dobu skvele bavil. ()
Tohle je kláda,hlína a soda dohromady. Charakteristika Češství a ideálů humanismu je prostě úplně bezchybná, i když u písně do nepohody už dnes slzím spíše lítostivě, než tehdy, kdy jsem řval hurónským smíchem. U Smoljaka se Svěrákem je opravdu jen málo věcí prvoplánových a téměř vše má více významů, než jen třeba dva. Skvělé. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Tato hra byla poslední Cimrmanovou hrou, kde se společně nestřídali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Závěrečné slovo o osudu výpravy (puštěné na nahrávce) namluvil Miloň Čepelka. (mnaucz)
Reklama