Dobrodružství Priscilly, královny pouště

Nádherná transvestitní road movie, která nejen pobaví, ale dává vnímavému člověku i lekci v tolerantnosti k tomu, co se odlišuje a "není normální". Výborné herecké výkony, skvělá kamera a hitovky, které nestárnou, včetně mojí nejoblíbenější I Will Survive od Glorie Gaynor v úžasné scéně s australskými domorodci. (20.12.2007)

Viděno poprvé v životě a o to větší překvapení tahle boží pecka byla. No a ten závěr? Přesně takovouhle vzpruhu člověk potřebuje._________________EDIT po druhém zhlédnutí v kině: Obrovská pecka z Austrálie, která vůbec nestárne, nemluvě o skutečnosti, že atmosféra kinosálu přidává na diváckém zážitku. Boží soundtrack, výborní herci a skvělá chemie mezi nimi a konec je ultimátní doják. Priscilla je velká láska, kterou si člověk zamiluje v jakémkoli věku, a patří mezi nejlepší pohodové filmy minimálně posledních třiceti let. (10.09.2022)

Bizarní napůlmuzikál plný barev, který rozhodně není pro každého. Dnes už ovšem toto téma není tak šokující (bohužel pro film) a tak nejzajímavější zůstávají fantastické kostýmy, skvěle souznící s neopakovatelnou Australskou krajinou. Další kudlou v zádech tohoto snímku je navíc český dabing, který je snad spíš parodií... (23.01.2008)

Vždycky jsem si pod tím fantazii jitřícím názvem představoval mimořádně extravagantní úlet, originální, drzou, málem undergroundovou jízdu, a po pravdě jsem z reality trochu zklamanej; problém bude nejspíš v tom, že mě samotný fenomén travesty show ani disko popíky nijak zvlášť nefascinují (v dobrém ani špatném), rozjařenost z toho, s jakým stylem a chutí své drag queens hrají Hugo Weaving a hlavně blazeovaný Terence Stamp, trousící krásně přisprostlé sarkasmy, mi vydržela jen chvíli, a pak už mi ke koukání zbyla jen nevzrušivá idylka v půvabných kulisách australské pouště s občasným krotkým náznakem dramatu či mírného dojáku o intenzitě zdařilé telenovely. Tenkrát před čtvrt stoletím to možná bylo větší zjevení, ale na druhou stranu, takové nesrovnatelně podvratnější, šílenější i zábavnější Rocky Horror Picture Show má ještě o dvě dekády víc, a o Almodóvarových komediích nebo Snídani na Plutu se snad ani není fér zmiňovat. (06.07.2018)

Tak především, nejedná se ani tak o Priscillu, což je autobus, nýbrž o dva transvestity a jednoho transsexuála, kteří se tím autobusem vydávají napříč Austrálií s cílem splnit dětský sen jednoho z nich - zdolat King´s canyon v botách na podpatku a kostýmech královny (ABBA forever!). Všichni tři hlavní představitelé jsou v rolích bukvic tak věrohodní, že jsem v nich jen stěží poznávala herce, kteří později hráli drsňáky v Matrixu nebo Mementu. Bohatá kostýmní výprava a zpěvně-taneční kousky se střídají s vtipnými (a taky sprostými) dialogy i se záběry nádherné australské přírody. S těmahle chlapíkama (holkama?) bych si tu road movie střihla taky moc ráda, klidně bych třeba obracela kazety v kazeťáku, kdyby mě vzali sebou. (13.06.2010)