Strašidelný palác

Souhlasím s tím, že jde o nadprůměrné dílo které rozhodně musíte vidět. Corman a Price jsou zárukou kvality, když k tomu navíc přidáte potemnělý palác, strašlivou kletbu a pomstychtivé vesničany je o zábavu postaráno. V určitých chvílích mi skutečně běhal mráz po zádech, především pak ke konci filmu. Musím rovněž pochválit kameru, střih i samotnou hudbu. 8/10 (31.01.2011)

Haunted Palace představuje návrat ke starému receptu amerického gotického hororu 30. let. Tím se rozumí viktoriánské dekorace, ateliérovost, ponurost a postupné racionální vysvětlování všech událostí. Výsledkem je nesnesitelně žánrový závěr a realisticky-strnulé prostředí, v některých momentech nepatřičně exponované (blesky, objevování kastelána, klaustrofobie a nepoznatelnost místa vily). A vůbec nejde o to, jak se někdo zabije, ale jak se k tomuto zabití dopracujeme. ____ Celý film záměrně a důmyslně pracuje se systémem apriorního / aposteriorního poznávání. Události ve filmu se odehrávají o 110 let později, divák tedy díky aposteriorním znalostem ví víc než postavy. Přesto se spolu s postavami ocitá po začátku dění v pozici apriorního pozorovatele, který musí věci domýšlet, protože nedisponuje jakýmikoliv zkušenostmi. Co víc, postavy díky dědičnosti diváka v informovanosti předběhnou a vymění si s ním pozici. Což je komplikováno ještě tím, že 1, paradoxně nejvzrušivějším objektem je manželka, sic nevědoucí, přesto zachraňující vědoucí. Lépe řečeno, svoji apriornost vykupuje schopností být hybatelem děje (na rozdíl od diváka) a ženským instinktem. Pohybuje se přesně na pomezí femme fatal (na to však nemá dostatek moci) a gore-předmětu (před tím ji chrání žánr). A za 2, je to komplikováno tím, že spousta postav ví víc než jiné postavy. Neboli některé ví víc než divák a jiné ví méně než divák. Tudíž vedle klasických „hladin" každého filmu (autor - vypravěč - postavy - divák) se jednotnost postav (třetí hladiny) rozchází v tom, co jim vypravěč, potažmo autor přiřkne, co jim vědět dovolí a co zatají. (21.10.2008)

Může ze spojení Rogera Cormana, Vincenta Price, H. P. Lovecrafta a E. A. Poe vzniknout špatný film? Samozřejmě by se to stát mohlo. Ale to by byl asi konec světa. A zaregistrovali jste snad, že by svět skončil? Vynikající záležitost, hodně ulítávám na studiových exteriérech, které v Cormanovkách nikdy nezklamou, stejně tak mám hodně rád Priceův zajímavý hlas, jeho tón a to, jak s ním pracuje. Skvělé kostýmy a masky, z toho nazelenalého odstínu tváří se mi až dělalo nevolno. A samozřejmě Vincent Price samotný, který zde podává nejlepší výkon, co jsem zatím viděl. Vadou na dokonalé kráse je snad jen samotný závěr, který ne že by byl špatný nebo neměl svou pointu, ale celý film mě namlsal na něco většího. 4,5* (30.04.2011)

Cormanův horor, tentokrát podle novely H. P. Lovercrafta "Případ Charlese Dextera", ovšem s názvem vypůjčeným od E. A. Poea. To je také jediné, co má toto dílo s Poem společného (diváku, nenech se mýlit, až uslyšíš úplně na konci jeden z citátů z E. A. Poea). Producenti to prosadili proti vůli Cormana, nepochybně chtěli zachovat poeovskou sérii. Jinak film lze hodnotit opět jako standardní úroveň Cormanovy tvorby. Myšlenkově to nelze brát vážně, je to brak, hrůzostrašná báchorka, jaké vycházely od konce 18. století v té nepokleslejší literatuře pro lid, který si jej půjčoval v šenkovnách., Ovšem, jak víme, několik spisovatelů dokázalo z tohoto braku čerpat a povýšit na uměleckou úroveň. Corman v tomto příběhu, odehrávajícím se v Nové Anglii v 18. a 19. století, jako obvykle vytvořil fantaskně - romantický kolorit s pohádkově hrůznou atmosférou: tajemní mrzáci, blesky, hřbitov, po zemi se válící mlha, novogotické interiéry, dobrá hudba a- hezká žena (Debra Paget, jíž známe z Desatera nebo z dobrodružných západoněmeckých filmů Tygr z Ešnapuru aj.). Mám tyhle studijní, v podstatě divadelní efekty u hororů raději než současné úsilí o co největší realitu. Zkrátka, pro milovníky klasiky 60. let jedno ze stěžejních a jedno z nejlepších děl tzv. gotického hororu... (10.10.2009)

První filmový Lovecraft a hned takhle povedený. Do zapomenutého městečka, nad kterým se již staletí vznáší kletba upáleného čaroděje, se vrací potomek dotyčného čaroděje a začínají se dít věci. Plusem je výtečná atmosféra. Příběh ale bohužel nemá úplně největší spád a celé vyprávění je na dnešní poměry hrubě naivní. Nadšení se u mne nekoná, ale za povšimnutí The Haunted Palace určitě stojí. (28.11.2010)