Obsahy(2)
Snímek představuje první Cormanův přepis díla Edgara Allana Poea, k jehož tvorbě se pak v následujících letech několikrát vrátil, ať už k přímé adaptaci literární předlohy nebo je n jako ke zdroji inspirace. Mladý muž přijíždí do ponurého sídla Rodericka Ushera, aby si odtud odvezl jeho sestru, s níž je zasnouben. Od prvního záběru je však zřejmé, že majitel domu i jeho sestra jsou pronásledování rodovou kletbou, která se jako temný mrak vznáší nad kdysi honosnou stavbou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Záběr na dům v úvodu filmu byl fascinující. Ten obraz jsem si musel stopnout a chvilku se kochat tímto starým sídlem. I Philip Winthrop ( Mark Damon ) , by se určitě kochal, ale měl svých problémů dost. Hned na začátku má problém se zouváním bot, ale brzy zjistí, že to byla malichernost. To co přišlo potom, bylo horší. Získat ruku své snoubenky Madeline Usherové ( Myrna Fahey ) bude tvrdý oříšek. Budu mu fandit a dá li Bůh, snad mu to i vyjde. ZAJÍMAVOST - Když sluha Bristol ( Harry Ellerbe ) ve 49 minutě a 33 vteřině zapálí ve sklepě louč, tak ta louče má na stěně za sluhou svůj vlastní stín. Práci kameramana musím připomenout v jedné scéně, která se odehraje asi v šedesáté druhé minutě. Tam vstoupí Winthrop do pokoje Rodericka Ushera ( Vincent Price ) , který sedí v křesle. Proběhne mezi těma dvěma dialog, kdy se kamera točí okolo křesla a snaží se mít neustále Winthropa v záběru. Moc povedené. Koukněte se. Kameru má za úkol Floyd Crosby a málo výraznou hudbu dělal Les Baxter. ()
Bezútěšné, depresivní, zoufalé bloumání po domě, jehož každá cihla nasáklá zlem zabíjí sebemenší příjemnou vzpomínku a probouzí v člověku jen to nejhorší, co by jinak nejraději pohřbil v nejhlubším hrobě zapomnění. Světlo svíček stačí jen na to, aby osvítilo příšerné portréty šílenců, jejichž ruce, zbrocené krví, jakoby sahaly ve spánku po hrdlech spících smrtelníků. A na Philipovu lásku k Madelin, tak čistou a plnou radosti ve své podstatě, je již od samého počátku vrhán temný stín prokletí mnoha generací zkažené krve Usherů. No tak se uklidníme...ten konec nebyl moc zvládnutý, efekty bídné, ale pořád je to gotika jako řemen. Čtyři až pět, píšu čtyři, ať ti nepokazím vysvědčení. ()
Vincent Price a jeho další hororové představení. Tentokrát ne tak poutavé a působivé v celé délce filmu, ale i tak má Zánik domu Usherů své dobré okamžiky, které určuje dobrá atmosféra a až divadelní prostředí domu. Naneštěstí zůstává Priceův výkon osamocen a film zůstává pouze a jen snahou o adaptaci E. A. Poea. I přes velmi krátkou délku se ve filmu stane minimum a to kazí celkový dojem ponurého filmu s atmosférou a dobrými okamžiky plnými napětí (slovo horor se až bojím napsat:)). ()
Tahle Cormanova série adaptací se pro mě stále více stává esencí filmového hororu šedesátých let a navíc mi jednou provždy do hlavy vpálila vizuál, ve kterém si mi při čtení promítají všechny Poeovy povídky. Hlavními klady jsou tu výtvarně dokonalá podívaná, která je základem pro působivě ponurou atmosféru a charismatického Vincenta v další z jeho excelentních rolí. Společně jsou hlavními strunami rozehrávajícími komorní, neuspěchané drama, zvolna budující intenzivní pocit zmaru, který nelze zastavit. Prostě malý a nenápadný žánrový klenot. ()
The Fall of the House of Usher je asi nejznámější hororovou povídkou E. A. Poea, filmová adaptace Rogera Cormana se podle mě ale moc nepovedla. Je až moc teatrální, ukecaná a poměrně dost nudná. Chybí tomu ta děsivá atmosféra, kterou Corman skvěle vybudoval v Předčasném pohřbu. Tady se o ní vehementně snažil, ale místy to působí hodně divadelně a nabubřele, ta snaha jde až moc vidět a kazí celkový dojem. Vincent měl na svou roli přesně ten ksicht, kterej potřebovala, ale i on to občas přehání a zbytečně moc dramatizuje. Po výborném Předčasném pohřbu mě House of Usher docela zklamalo... ()
Reklama