Nenávist

Nebojím sa všetkého čo má šikmé oči. Tento film je síce po fomálnej stránke slušný ( najviac sa mi páčil nápad rozprávať epizódy podľa postáv) ale po obsahovej tak zmätený a nevyrovnaný, že mu bohužiaľ nemôžem dať viac. "Postavové" kapitoly nutne vyústia do stretu časových rovín, ktoré sú vo filme veľmi divne, až nelogicky posplietané. Pokiaľ sa týka "horrorovej" stránky tu film tiež dosť škrípe. Nedesí až tak akoby mal, niektoré scény sa mi zdali skôr zábavné. Ale na tie roztomilé Japonečky sa pozerá celkom fajn. 5/10 (13.09.2005)

Nenávist je jedním z mála hororů, při jejichž sledování mi opravdu běhal mráz po zádech. Atmosféra snímku je neopakovatelná, a to z nemalé části díky hudbě. Nejděsivější je to, co pořádně nevidíme a jen to tušíme někde ve tmě nebo za sebou. Přesně takovýhle pocity jsem měl při četbě Kruhu od Kodži Suzukiho. Načasování lekaček ve filmu funguje výborně. Bobky jsem z něj ale neměl a po nocích, cestou potmě na záchod, na mě za rohem nečíhala Sadako jako po shlédnutí remaku Kruhu. A to jsem oba filmy dokoukal k ránu sám za naprostý tmy. Každopádně jde o neopakovatelnej zážitek. (18.12.2009)

Tak tenhle film pravem nese oznaceni horor. Od zacatku do konce silene husta atmosfera (navic si vse vystaci bez gore efektu nebo podobnejch veci), podporena opravdu vynikajicima a mrazivejma zvukama a misty hudbou. A nektere lekacky a sceny byli fakt tak silny az z nich mrazilo. Ale abych jen nechvalil, tak i kdyz je scenar vcelku promakanej, je to porad o tom samem tj. nekomu se zjevujou bily lidi a hlavne kluk (misty pusobi ty "duchove" trochu komicky). Na jednu stranu je dobre, ze se cely film nevenoval jen jedne osobe, ale jsou tu videt osudy vic lidi, jenze zase na druhou stranu misty sem se v deji a hlavne v casove posloupnosti ztracel a taky jsem misty nevedel kdo je kdo, protoze jsou si japonci dost podobny. Navic to je takove bez zacatku a bez konce, rozhodne bych chtel videt druhej dil. Takle hustej horor jsem uz dlouho nevidel, takze slabsich 5*. Bacha na cerne kocky. (03.09.2005)

Zrovna když si to u mě Takashi Shimizu dost pokazil prvním zpracování Ju-On a ještě pochybnějším Rinne, dostala jsem se k tomuto jeho remaku a po shlédnutí jsem byla velmi příjemně překvapená. Větší finanční obnos a trochu jiná dějová koncepce udělaly své a Ju-On: The Grudge se zařadil mezi ty nejlepší japonské horory, které upoutaly pozornost západního diváka. Strašáci se od první verze nezměnili, ale působí teď mnohem děsivěji (scéna s Kayako na schodech je o x řádů lepší). Nevýrazné hlavní postavy prvního pokusu byly redukovány na pár docela sympatických protagonistů a děj se taky už tolik nevleče. Jedna z nejlepších japonských duchařin. (29.05.2011)

Tu sa fakt dá povedať, že ide o žáner horor. Vo väčšine hororov je len pár vyľakaní, ale tu je to až moc často a to si ešte film udržiava dobrú hororovú atmosféru počas celej hodinky a pol. Natočené je to trochu chaoticky a nezrozumiteľne, ale nakoniec to predsa dáva trocha zmysel. Dej aj herci sú slabšie stránky tohto filmu, ale je to horor, takže sa to dá odpustiť. 70%. (03.08.2007)