Nenávist

Pustil jsem si to přesně o půlnoci, světla zhasnutá, sluchátka na uších, a tak jsem čekal, že se po dlouhé době budu fakt nefalšovaně bát. Zas až tak horké to nakonec ale nebylo, i když uznávám, že pár nepříjemných momentů (v dobrém slova smyslu) mi film přichystal. Možná, že kdyby to bylo moje první setkání s Ju-On sérií, bál bych se víc, ale po předchozích zkušenostech s Toshiem a Kayako už jsem věděl, kde můžu jaké lekačky čekat, takže mě ti bafající duchové tentokrát zas až tak nevyděsili. Každopádně prvotřídní duchařina a 8/10. Horror movie of the year (27.08.2009)

Začátek filmu se sice nese v dosti nudném duchu, ale po dvaceti minutách se rozjede opravdu brilantní jízda, kterou jsem si užil až do konce. Snímek je rozdělený do několika samostatných částí, ve kterých máme šanci sledovat jednotlivé příběhy všech důležitých postav. Všechny však spojuje kletba domu, která nemá s nikým slitování a svou nenávistí si pohrává s osudy všech zúčastněných. Velikým přínosem k navození parádní atmosféry se stal hudební doprovod, který měl na svědomí Satou Shirou, jenž spolupracoval rovněž i na druhém díle (remaku Ju-on 2). Právě zvuky a doprovodná melodie jsou opravdovým lahodným bonbónkem tohoto snímku. Ledas kdo si u toho i ucvrnkne strachem. Samozřejmě nesmím opomenout ani na práci hlavního kameramana Kikumury Tokushoua, jenž dokázal vždy divákovi nabídnout přesně to co bylo v danou chvíli potřeba. Perfektní prostorové snímání i smysl pro jednotlivé detaily je k vidění téměř po celou dobu filmu. Co je však všeobecně považováno za nejlepší prvek filmu, když téměř vše je skoro dokonalé? Všeobecně jsou jimi označovány speciální efekty a děsivé scény při nichž se objevují Toshio a Kayako. Oba se dokáží objevit naprosto všude a jejich přítomnost a náhlý příchod na scénu nikdy předem neodhadnete. Tyto lekací scény jsou opravdovým luxusem a zbožím k nezaplacení. Tento film je zdárným příkladem toho, že ne vždy musí být remake horší než originál. Naopak patří mezi nejlepší asijské filmy, které jsem kdy viděl a vždycky po něm šáhnu rád znovu. Kdyby nebyla úvodní dvacetiminutovka tak nudná, tak bych mu dal rovnou stovku. Takhle půjdu o deset procent dolů, ale to neznamená že by si jí nezasloužil. 9/10 (22.06.2010)

Před lety jsem plesal radostí z americko-japonského remaku, ale  tento první japonský mi unikal. Původní TV verzi si zase nechám na někdy jindy. Dříve populárnímu japonskému bubákování jsem vcelku odvykl a tak jsem byl zvědavý, jak na mě bude dnes působit. Nenávist pak neoplývá jen vysokým strašícím kvocientem, ale táhne i na svou netradiční formu mozaikovitého vyprávění z pohledu mnoha obětí a protagonistů, v němž  jsem se ale ztrácel jen v jednom okamžiku a i ten jsem si vzápětí dokázal vysvětlit. Velkou roli tu totiž hrají zprvu ne tolik zjevné hrátky s časem a v kombinaci s duchařským hororem tvoří rozhodně zajímavou koláž de facto děsivých mikropovídek ze strašidelného domu.  Bylo fajn se zaposlouchat do charakteristického přerušovaného "a-e-e-e-e" vlasaté Kayako s krví podlitýma očima a nechat se místy vlastně i moc příjemně postrašit. Mladší remake to má ode mě za pět, tak tady u toho taky zůstaneme. (11.07.2023)

Je to celkom dobrý horor z japonskej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene, ktorá prijme prácu opatrovateľky, ale zistí, že v dome, v ktorom sa stará o staršiu ženu sa ukrýva zlo. Spracovanie je celkom zaujímavé, dej je rozdelený na niekoľko pomerne odlišných kapitol, v ktorých je hlavnou postavou vždy niekto iný a spája ich prakticky len postava ducha a aj keď na túto verziu sa dobre pozerá, ale skôr by som uvítal klasický štýl, kde by sa mohla lepšie prejaviť gradácia deja. A tu dokonca práve v záverečnej časti, ktorá by mala byť najlepšia, zaujímavosť filmu upadne a úplný koniec je príliš rýchly. Atmosféra je na tom dobre, tento typ mám rád a sprevádza film celý čas, tak tu som spokojný, ale napätie tu nanešťastie vôbec nefunguje, jeho hodnota je nulová. Hororových scén je tu plno a sú aj celkom dobré. Ako som spomínal, napínavé nie sú, ale obsahovo a vizuálne sú dobre zvládnuté. Najviac sa mi páči scéna s kamerou alebo záverečná cesta schodmi. Herecké obsadenie nesklame, síce tu nikto výraznejšie nezaujme, za čo môže hlavne to, že kvôli kapitolám tu nemá nikto moc priestoru, ale všetci sú bez problémov. Réžia a technická stránka sú len priemerné, tu sa dalo určite ešte popracovať. Síce viaceré stránky filmu nie sú tak dobré, ako by mohli, ale aj tak mám z tohto filmu dobré pocity a medzi japonskými horormi sa nestratí. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 71%. (12.09.2011)

Nenávist je jedním z mála hororů, při jejichž sledování mi opravdu běhal mráz po zádech. Atmosféra snímku je neopakovatelná, a to z nemalé části díky hudbě. Nejděsivější je to, co pořádně nevidíme a jen to tušíme někde ve tmě nebo za sebou. Přesně takovýhle pocity jsem měl při četbě Kruhu od Kodži Suzukiho. Načasování lekaček ve filmu funguje výborně. Bobky jsem z něj ale neměl a po nocích, cestou potmě na záchod, na mě za rohem nečíhala Sadako jako po shlédnutí remaku Kruhu. A to jsem oba filmy dokoukal k ránu sám za naprostý tmy. Každopádně jde o neopakovatelnej zážitek. (18.12.2009)