Nenávist 2

Nemám ráda filmy, ve kterých se natáčí film (nebo třeba chystá divadlo). Kulisy, štáb, herci, co hrají herce... leze mi to na nervy, nevím proč - námět k bádání pro mého imaginárního psychoterapeuta:-). První mínus "Ju-on 2". Asijská kinematografie se mi jen málokdy dokáže trefit do vkusu, většinou ji můj omezený evropský mozeček není schopen pobrat. Druhé mínus "Ju-on 2". Začátek filmu na mě valný dojem neudělal, bylo to typicky japonsky pomalé, ale nechyběl zneklidňující prvek a pak malý šok. Úroveň jednotlivých epizodek kolísala, ovšem několik scén se mi nesmazatelně zapsalo do paměti. Čas od času můj prst vyhledal mezerník a následovala i několikadenní pauza, než jsem se odhodlala k pokračování. Co jiného by mělo svědčit o kvalitě horroru, když ne touha film vypnout, protože napjatým nervičkám nedělá dobře? Nakonec se tedy z "Ju-on 2" vyklubalo solidní dílko: získala jsem fóbii k nízkým stolkům s ubrusem až na zem, vlasy si udržuju víc nakrátko, aby tolik nelezly z umyvadla a můj pes má přísně zakázáno bouchat ohonem do zdi:-). Kdo viděl, chápe;-). 66,6% (14.05.2010)

Děs a hrůza ..... sledovat. Zmizely strašidelné scény, zůstala jen nechtěná parodie. Pohybující se paruka, hlava chlapce místo fotbalového míče -- to mě mělo vyděsit?! Spíš mě děsilo to, že film trvající hodinu a půl, se mi zdál jako tříhodinový. A to, že i na japonských hercích poznám, že neumějí hrát (jak se to dá poznat na lidech, kteří jakoukoli emoci vyjadřují jedním výrazem?), to jsem opravdu nečekal. (29.04.2005)

Páčilo sa mi to. S počiatku to vyzerá dosť priemerne, ale postupne sa film zlepšuje. Celá séria Ju-on je guláš a ja som zatiaľ videl akurát obe americké verzie. Grudge sa mi páčil, G2 ma sklamal (imho úplne iný film ako tento). Ju-on: The Grudge 2 je niekde medzi tým. Už nešokuje, no niektoré nápady sú skvelé... (06.03.2007)

Moje druhé stretnutie s japonskou sériou Ju:on hodnotím slabšie ako prvý jotg. Tentokrát je skutočne najväčšou slabinou scenár, v ktorom som sa strácal a v závere som musel skonštatovať, že tentokrát to bolo už príliš prekombinované (a nepáčilal sa mi najmä opätovná recyklácia motívu školáčok). Ale scenár pri japonských ´´ring´´ hororoch nie je to podstatné, viac tu ide o atmosféru, o vizuálne a najmä zvukové lakačky. A tie sú v štvorke opäť bohato zastúpené (moja top tentokrát bola obesenec, ale nemocnica bola tiež cool). Častokrát sú však trebárs oproti trojke nedotiahnuté, čo miestami dodáva ešte podivnejšiu atmosféru. A absolútnym plusom je Toshio, ktorý má tentokrát niekoľko rozkošne úchylných čiernohumorných nápadov (ako šoférovanie či trebárs príčina toho buchotania na stenu). A aj keď by som mal dať 3* (ďalšia u mňa čistokrvná 70), ak porovnám americký Grudge s týmto kúskom , tak to nejde inak ako za 4*. (20.03.2005)

Dvojka si oproti jedničce trochu pohoršila rozmělněným dějem, který má málo sjednocujících prvků na to, aby se mi zdál plynulý. Skákání od jedné postavy k druhé je sice v rámci japonského hororu vcelku obvyklé a jsem na něj osobně dost zvyklá, ale v tomto případě jsem se v tom občas dost ztrácela. Bubáci, tedy Toshio a Kayako, straší stejně kvalitně jako v jedničce, ba dokonce některé scény jsou ještě lepší. Je tedy opravdu škoda, že děj je tak chaotický a můžu dát jenom 3*. (02.07.2011)