Svatý boj

Silnú tému a dychberúci Goslingov výkon naozaj potápa niekoľko nedotiahnutostí: akási scenáristická a následne aj režijná bezradnosť, kam vlastne celú story ťahať - čo sa občas prejavuje aj v konaní samotného protagonistu. Jeho motivácie si občas musíme domýšľať, inokedy sú nám podsúvané v priehľadných tézách. Ani s vedľajšími postavami sa tvorcovia príiš nepárali a ku koncu už takmer hrozí nuda. Svatý boj mi tak trochu pripomína výkon priemerného futbalového mužstva, ktorému zabezpečil skvelý výsledok jeden jediný, bohom /či v tomto prípade Jahvem/ nadaný génius na poste pravého krídla... (19.02.2007)

Kdybych měla jen půl minuty přemýšlet nad motivacemi Daniela nebo psychologií jednotlivých postav, bylo by mé hodnocení mnohem nižší. Taky: čím by byl Věřící bez Goslinga? Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla tak dospělý herecký výraz u dvacetiletého kluka. Asi nikdy. Nemusí řečnit, nemusí nic dělat, nemusí vůbec nic. Je jako magnet... přesto jsem jeho postavě právě takovou krizi víry něvěřila. Chápu, čím se to většině líbí, ale jediným důvodem, proč jsem film dodívala, je v minimalismu fantastický Ryan Gosling, svým výkonem elegantně zakrývající slabý scénář a absenci reality u solidního řemesla, které se tváří tak drsně, chytře a politicky závažně, ale je jen plytce filozofující. (04.03.2013)

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. (17.11.2009)

Myslím, že pacifizmus je tŕňom v oku mnohých jedincov. Jeho myšlienka je správna, logická a nebojím sa napísať, že aj ušľachtilá. Sú však svet a ľudské pokolenie naň pripravené? Myslím, že odpoveď je jasná. Pre človeka je násilie niečo čo vyplýva z jeho najprimitívnejších pudov, preto byť proti násiliu je považované buď za zbabelosť, alebo za vyšší stupeň vývoja. Ja osobne preferujem druhý názor, ale závisí na konkrétnom jedincovi. Každopádne žiť vo svete, kde je násilie každodenným javom a odmietať sa brániť aspoň pokiaľ ide o ľudský život, je číre šialenstvo a hlúposť. Priame popieranie prírody. Bojovať za svoje ideály je možné aj inou než za každú cenu extrémnou cestou. Mŕtvy vojak vojnu nevyhraje. Druhá otázka, ktorá pre mňa z filmu vyplynula je, že rozdiel medzi židovským náboženstvom a mojím ateizmom je ten, že nevykonávam každý deň hromadu nezmyselných úkonov a neriadim sa Tórou, ale svojim morálnym cítením. Myslím, že meniť nebudem. Každopádne aj cez moj velmi subjektívny komentár, stojí film za zhliadnutie. Doporučujem. (08.06.2014)

Strhující psychologické drama z prostředí ultrapravicového extremistického podhoubí v USA. Tvůrci navíc dějovou linii ozvláštňují tím, že hlavní hrdina, na první pohled ubohý pouliční nácek, je sám hebrejského původu a jeho příklon k neonacismu je vnitřní reakcí na svou vlastní nespokojenost uvnitř židovského etnika či možná jsou kořeny tohoto problému v rodině (tenhle jev je ovšem příznakový, relativně vysoké procento ,,autorasistů" má každé etnikum - Afroameričané, Romové, Asiaté atd.), čímž se významové pole filmu posouvá k úvaze o krizi vlastní identity potažmo krizi identity židovské, k sváru ateismu a pochybností o víře s potřebou něčemu věřit (strhující závěrečná scéna stoupání do schodů)... Tenhle film je skutečně silnou výpovědí o současném západním světě a jeho neschopnosti řešit problémy morálně a hodnotově narušených jedinců (obvykle) ze sociálního dna společnosti - výstižná scéna, kdy soudce ,,preventivně" odsoudí mladé neonacisty k účasti na sociální terapii, což je prevence úplně neadekvátní a odtržená od reality (zvláště v této scéně), jako učitel mohu potvrdit, že promlouvat takovýmto ,,dětem" do svědomí je úplně marné... Co ale s tím? Žádné jednoduché řešení bohužel není... Podobné filmy: Kult hákového kříže, Romper Stomper, This Is England (12.10.2008)