Režie:
Takaši ŠimizuKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Christopher YoungHrají:
Sarah Michelle Gellar, Clea DuVall, William Mapother, Bill Pullman, KaDee Strickland, Rosa Blasi, Rjó Išibaši, Ted Raimi, Grace Zabriskie, Jason Behr (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladá americká studentka Karen Davis (Sarah Michelle Gellar) přijíždí do Tokia za svým přítelem. Svolí, že se ujme péče o svou postarší nemocnou krajanku, ale nemá ponětí, že se tak dostává do spárů nadpřirozeného Zla. Když bezstarostně vstoupí do navenek obyčejného příbytku paní Emmy ve starobylé čtvrti japonské metropole, ocitá na prahu nejhrůznějších událostí svého života. Emmu nachází ve strašném stavu, stejně jako její dům. Prokleté obydlí je obýváno duchy, kteří se s nenávistnou zlobou pokoušejí zavraždit každého, kdo se ocitne uvnitř. Spasí Karen svůj život před smrtícím zlem a postaví se mu tváří v tvář? Dokáže dívka, která je v Japonsku naprostou cizinkou, překonat svůj děs a zachránit se před nakažlivou, zlovolně se šířící zhoubou dřív, než bude pozdě? (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (456)
Vpodstate jen vyber scen z japonskych originalu, ktery trpi predevsim jejich nedotazenosti. Narozdil od puvodnich verzi, kde to do nas Shimizu pral az za pomyslnou infarktovou hranici, se v americe drzi az podezrele pri zdi a straseni se omezuje predevsim na klasicke lekacky. Ty sceny, ktere maji nejvetsi potencial tahnou k zemi zbytecni a spatni herci (sorry Tede, jsi jednicka, ale k smrti vydeseneho proste zahrat neumis). Proti japonskym Ju-Onum je The Grudge hodne ridka limonada... ()
Porovnateľné s japonským remakom z r. 2002. Ani Američania však tomuto hororu nedokázali dať niečo, čo by aspoň po atmosferickej stránke snímok vylepšilo. Neviem, asi to bude tou dejovou linkou a v rámci ázijskej produkcie častými, už klišé hororovými prvkami - vlasaté strašidlo, nápad s telkou alebo kamerou a pod. Človek už je toho prežratý, chcelo to z tohto pohľadu niečo nové, nejakú inú koncepciu strašenia. Naproti tomu, niektoré scénky sa podarili a trocha z nich zamrazilo, aj keď o žiadnu slávu nešlo. Skrátka námet tohto hororu mi už nemá čo ponúknuť. Priemer. 60/100 ()
Po druhém Kruhu se bude člověku zdát strašidelné asi skoro všechno...pravdou ovšem zůstává, že Nenávist se mi líbila třeba míň než Oko II. V Nenávisti máme všechny potřebné atributy orientálního strašení - atmosféru jak tajemna, tak Tokia, náboženské duchovno, temnou rodinnou historii z minulosti, vodu, mouchy, vlasy, oko skrz vlasy, hrozivé zvuky a osoby, jež se pohybují velice trhaně. A zajímavý konec. Obšlehnutý Kruh to sice není, ale možná jsme už přišli na to, jak to ti Japonci vlastně vařej. Nebudu psát o jednoduché formě, která se skrývá za složitým řazením scén, dodám jen tolik, že nad nelogičnostmi nepřemýšlím při sledování nikdy, takže až se mi to rozleží v hlavě, případně něco doplním. PS "Gellarka" mě nikdy o svém hereckém umění nepřesvědčila a zůstane u toho i po zhlédnutí tohoto snímku. ()
Dojem z většiny (dobrých) horrorů mi vydrží maximálně po zbytek večera. "The Grudge" je výjimka. Neměla jsem příležitost vidět japonský originál, ale nepříjemné pocity z tohohle filmu mi vydržely celé dlouhé měsíce - zvlášť při zaměstnání, co obnáší noční pohyb o samotě v místy hodně setmělých budovách (kdyby někdo na schodišti vydal to ošklivé, dlouhé "zakrkání", tak bych musela pelášit domů pro čisté spoďáry, no fakt:-)). A to ještě za předpokladu, že by mě rovnou netrefil šlak! Zápletka sice nic moc, zato atmosféra hustější než mlha, za kterou leží rybníček Brčálník. Mě to teda vyděsilo hodně, přitom jsem docela velká horrorová fanda, otrkaná, a není snadné mě rozhodit. 85% EDIT: Po nějakých šesti letech se naskytla příležitost podívat se na "Nenávist" znovu... nesebrala jsem k tomu nervy:-). Když jsem při přepínání TV zaslechla ten ZVUK, chlupy se mi postavily do pozoru jak hřebíky a honem jsem mačkala čudlík ovladače, ať už jsem pryč. Oči mi současně těkaly po místnosti, jestli se ze schodů neplazí chcíplá, neučesaná Japonka! Jak jsem se na tohle mohla kdysi dívat sama doma, v noci, potmě, se sluchátky... a nemít srdeční ani fekální příhodu? ()
Myslím, že jeden z těch lepších hororrů, jaký vůbec natočili v našem tisíciletí v Americe. Jak to tu každej přirovnává ke Kruhu, tak jistá podobnost tu je, a sice že je to remake japonskýho horroru. Ale jinak se to srovnat vůbec nedá. Co tam mi přišlo jen jako sračka na oko ubohá, z toho tady jsem byl docela vyjukanej. A to se mi nestává, už aspoň deset let ne. Sice zase zbytečně přetáhli konec (kdyby to skončilo v tom domě, bylo by to mnohem míň klišovitý), ale i tak mě během filmu zamrazilo asi pětkrát. A to jsem první hodinu usínal a ani neměl zájem to dokoukat. Pozná se tu Japská ruka. Možná je to odlišností jejich a naší kultury (Amíci jsou přeci jen spíš něco jak naši vzdálení bratranci, oproti Japoncům z úplně jinýho kmene). Přesto mi přijde, že je již tento film trošku vyčerpán, předehnal dokonce i Evil Dead (2 amatérský a tři profi filmy plus jeden možná ještě bude). Tohle je totiž pátý film o tom samým, a ještě dvě další pokračování budou a všechno od stejnýho rejži. A ještě ponaučení na závěr, jež jsem si z filmu odnesl: Nikdy nepracuj v Japonsku jako polda, mohlo by se ti to šeredně vymstít... ()
Galerie (47)
Zajímavosti (19)
- Představitelka hlavní role Sarah Michelle Gellar má za sebou slušnou hororovou kariéru a je často označována za následnici Jamie Lee Curtis na postě tzv. „scream queen“. Vedle účinkování v širokou veřejností známém seriálu Buffy, přemožitelka upírů jí můžete spatřit i v snímcích Tajemství loňského léta a Vřískot 2. (imro)
- Snímek byl nominován na cenu Saturn americké Akademie sci-fi, fantasy a hororových filmů. (imro)
- Už po prvním víkendu v kinech dalo studio zelenou pokračování. (imro)
Reklama