Nenávist

Celkom slusny horor, ktory mi pripominal Kruh, ale ma slabsi alebo menej zaujimavy scenar. Cas mi ubehol ako po vode, ani som sa nenazdal a uz bol koniec. Asi som mal prilis velke ocakavania, ale je dost mozne, ze ak by som Nenavist pozeral po tme, osamote, na kvalitnych sluchadlach ako POMO, asi by som pridal o jednu hviezdicku naviac. (23.10.2007)

Čosi vyše dvoch rokov potom, čo japonský režisér Takaši Šimizu natočil vo svojej domovine údesný, duchársky horror "Ju-On“, sa americká spoločnosť Ghost House a s nimi aj sám filmový hororový guru Sam Raimi rozhodli, že vyprodukujú remake verziu pre divákov z USA a Európy. Poskytli japonskému tvorcovi dostatočný obnos dolárov a on sa teda podujal postrašiť komerčných, západných divákov. To sa myslím celkom podarilo. Avšak ostrieľaní horroroví maniaci si tento desivý príbeh určite radšej vychutnajú v povôdnej ázijskej produkcii. *** (27.06.2013)

Dojem z většiny (dobrých) horrorů mi vydrží maximálně po zbytek večera. "The Grudge" je výjimka. Neměla jsem příležitost vidět japonský originál, ale nepříjemné pocity z tohohle filmu mi vydržely celé dlouhé měsíce - zvlášť při zaměstnání, co obnáší noční pohyb o samotě v místy hodně setmělých budovách (kdyby někdo na schodišti vydal to ošklivé, dlouhé "zakrkání", tak bych musela pelášit domů pro čisté spoďáry, no fakt:-)). A to ještě za předpokladu, že by mě rovnou netrefil šlak! Zápletka sice nic moc, zato atmosféra hustější než mlha, za kterou leží rybníček Brčálník. Mě to teda vyděsilo hodně, přitom jsem docela velká horrorová fanda, otrkaná, a není snadné mě rozhodit. 85% EDIT: Po nějakých šesti letech se naskytla příležitost podívat se na "Nenávist" znovu... nesebrala jsem k tomu nervy:-). Když jsem při přepínání TV zaslechla ten ZVUK, chlupy se mi postavily do pozoru jak hřebíky a honem jsem mačkala čudlík ovladače, ať už jsem pryč. Oči mi současně těkaly po místnosti, jestli se ze schodů neplazí chcíplá, neučesaná Japonka! Jak jsem se na tohle mohla kdysi dívat sama doma, v noci, potmě, se sluchátky... a nemít srdeční ani fekální příhodu? (11.11.2008)

Scénář: Stephen Susco .. Už dlouho jsem neviděl takovou slátaninu časově nesouvislých scén, které působí nudně, až trapně a extrémně nelogicky. Nepřistoupil jsem na tu hru, bát se zla, které je tak nedomyšlené a nezajímavé - ač jsem se na film těšil a přistupoval otevřeně. Velice podprůměrné, jak herecky tak "scénáristicky". Po zhlédnutí se přidal k nenávisti (k filmu) ještě odpor a znechucení - tohle si znovu určitě nedám!! 2Adrian: originály jsem neviděl a výsledku to nijak nepomohlo.. (24.04.2005)

Horší než kterýkoliv z původních japonských Ju-On dílů. Na tento remake prvního celovečeráku Ju-On: The Grudge (bere samozřejmě i z jiných dílů, ale z tohoto čerpá nejvíce a je annoncován jako jeho remake) jsem se hodně těšil. Proč by se mi stejně, jako v případě The Ring, nemohl líbit remake více než originál? Důvodů, proč se tak nestalo, je několik. Zkrácené lekačky a upravené stěžejní scény. To mně několikrát pěkně nakrklo. Ženská jede výtahem, pak se lekne, zaleze do postele a hned je pod peřinou Kayako atd. Žádné dlouhé napínání, mrazivé čekání na úder paní domácí. Navíc je většina napodobovaných scén horších než u originálu. Vyjímkou je možná jen utržená čelist. Ta scéna se mi líbila více než u prvního TV dílu. Prkenní američtí herci. Gellarka mě zase nepřesvědčila, že je více než podprůměrnou herečkou. Nemluvě o tom, že neumí moc hrát vyděšenou k smrti. Korunu tomu nasazuje pan Raimi, jenž tu roli dostal zřejmě jen z protekce od tatínka. Jak on se tváří, když se k němu plazí Kayako, to je opravdu "hrůza". V házení vyděšených obličejů jsou Asiati jasně nedostižní. Atmosféra. Nemůžu si pomoci, ale film nemá tak nechutně děsivou, depresivní a bezvýchodnou atmosféru jako japonské díly. Po celý film jsem se snad ani jednou nelekl, o husí kůži ani nemluvě. Možná tomu napomohlo i přehnané trhání pohybů Kayako. Nepřišla mi prostě tak děsivá. Na druhou stranu je film mrazivější než většina současné americké produkce. Přílišné vysvětlování a polopatičnost. To je u každého individuální, ale mně více sedí, když film spíše naznačuje a nechává mi prostor pro vlastní představivost. Tak to by snad bylo vše, co bych filmu vytknul. Z mých předešlých slov to vypadá, že se mi The Grudge nelíbil. Líbil, ale japonské díly mi připadají lepší a atmosféričtější. Rozhodně však The Grudge patří mezi to nejlepší, co v rámci horrorového žánru přišlo poslední rok z USA do našich kin. Kdybych film srovnával s japonskými díly, tak by ode mně měl 6/10. Ve srovnání s americkým standardem 8/10. Takže mi vychází 7/10. Ale jelikož první TV Ju-On a Ju-On: The Grudge 2 u mně mají 4 hvězdy a považuji je za podařenější, tak remaku musím dát hvězdy tři. (07.09.2005)