Sňatky z rozumu

V čem tkví síla tohoto seriálu? Tak pěkně po pořádku vzato. Musím to napsat jasně, je to par excellence televizní seriál velkým S, jak lidským obsahem, tak uměleckou tvorbou a určitě patří neodmyslitelně mezi to nejlepší, co se v československé televizi vytvořilo, a vůbec je zde na místě připomenout, že televize točila tehdy opravdu kvalitní seriály. Nesporný umělecký zážitek je také v tom, že obdivuhodná herecká práce všech zúčastněných herců i v těch menších rolích je velmi dobře zahraná, jsou to většinou herci, kteří dovedli vdechnout postavám myšlenku i bez složité psychologie obsažných dialogů dnešní tvorby. Kladem je, že toto dílo přináší kus české historie, které nám vybaví onen nádherně barvitý svět rázovitých lidiček českého národního obrození roku 1850 až do počátků druhé světové války, který v příběhu brilantně vystihuje tehdejší tradiční hodnotové orientace, spjaté s podnikáním a kulturou. Tento seriál má především poutavou dějovou posloupnost a v žádném případě se nesnaží předhazovat laciné filmové vzněty vášní a tragédií, které dnes všechny televize běžně praktikují. V podstatě se dá napsat, že tento kaleidoskop reálných portrétů lidských tváří, charakterů a změtí osudů rodin a jejich hlavních protagonistů Martina Nedobyla a Jana Borna má podle mě, jakousi vznosnost poémy našich předků. Myslím, že režisér František Filip velice přesně vycítil nejen ducha románové předlohy, ale tak trošku část české povahy. Proto tento seriál bude pro mě vždy velkým zážitkem, není to pro mě jen běžný seriál, ale jeden z nejlepších, který jsem měl možnost v české televizi vidět. (15.01.2017)

Jen pět dílů stačilo a tento seriál se stal takřka nesmrtelným, a zároveň jeden z nejlepších rodinných pokladů z produkce ČT. Můj oblíbený seriál s tehdejší opravdu širokou plejádou vynikajících herců. Seriál vypráví o vrcholném období českého národního obrození, byl natočen podle románové předlohy Vladimíra Neffa. Jeho děj začíná někdy v roce 1859 někdy od národního obrození a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Na osudech podnikatelských rodin Nedobylů a Bornů se seznamujeme s hospodářskou i politickou atmosférou 19. století. Scénář k tomuto seriálu napsal Otto Zelenka. Co více si tedy může divák a obdivovatel takovýchto historických filmů (skvostů, pokladů) plného ranného vlastenectví přát. Mimořádně hodnotná kvalita, dokonalé řemeslné zpracování a nádherná přehlídka všech hereckých výkonů. Jiří Vala jako Martin Nedobyl a Vladimír Ráž jako Born byli dokonalí. Jak moc jsem to tenkrát jako malý obrečel, při scéně kdy má oblíbená Valentinka (S.Budínová) s Lízou (G.Vránová) zahynuli při želežniční neštěstí. Pokračování Sňatků z rozumu pod názvem Zlá krev (7.dílny seriál) už na mě takový dojem nezanechal, ale pořád velice solidní. Stále ho řadím mezi moji Československou pětku NEJ-oblíbenějších seriálů, dokonce ještě o stupínek víš než "F.L. Věk" či Byl jednou jeden dům. Za 5* (13.11.2006)

Vynikající televizní adaptace románové ságy Vladimíra Neffa. Máloco výstižněji charakterizuje český národní charakter než replika z tohoto seriálu: ,,Nahořklý je náš pocit malosti". V opozici k tomu kontraindikačně tvůrci velmi funkčně akcentují národně-obrozenecký patos, který dobře propojuje a rezonuje jak historickou dobou děje seriálu, tak i dobou jeho vzniku. Zajímavé je rovněž, jak se subjektivně v průběhu času mění interpretace některých postav - když jsem se jako mladík díval v 80. letech, vnímal jsem kapitalistu Nedabyla jako přifouknutý produkt komunistické propagandy a hle, po 30 letech kapitalismu u nás ho náhle vnímám jako naprosto přesnou uměleckou kopii nemilosrdného magnáta a realitního spekulanta, podnikatelského žraloka, kterých je dnes plná nejenom Praha... (08.07.2018)

Hoci nám pán Voska chce v úvode nahovoriť, že pôjde o príbeh Národného divadla, táto slovutná inštitúcia príde na pretras iba v prvom a poslednom dieli, kedy akoby z neba spadne veta o otvorení divadla. Kde je Zítek alebo Ženíšek? No dobre, nie je to o divadle, bolo asi len potrebné, aby projekt prešiel komunistickou schvaľovacou komisiou. O čom teda? Kupodivu nie ani o národnom obrodení (dohady o potrebe českých obchodov nie sú ani tak obrodeneckej ako skôr ekonomickej povahy), resp. nie do takej miery, aby bolo možné hovoriť o hlavnom motíve. Centrom tvorivého vesmíru autorov bol - ako napovedá i samotný názov - biznis, biznis, biznis. Je to seriál o počiatkoch českého kapitalizmu realizovaného obyvateľstvom českej národnosti, kde češstvo je až na druhom mieste, ako napovedá vzťah niektorých podnikateľov k svojim podriadeným. Literárnu predlohu nepoznám, na rozdiel od seriálu je možno plná vlastenectva, ale seriál vyznieva ináč. Spoiler: Chudera Gabriela Vránová sa stala terčom donebavolajúcej zlomyseľnosti scenáristov - v prvom dieli miluje Vladimíra Ráža vrúcnou láskou a je nadšená vlastenkyňa ("Keď bude stáť české divadlo, už nikdy nebudeme chodiť do nemeckého", takúto hlúposť treba vyvážiť zlatom), v druhom dieli bez akéhokoľvek vysvetlenia má manžela i národ "na háku". Najenigmatickejšia postava českej kinematografie. (29.06.2019)

Seriál jsem si zopakovala zhruba po 40 letech a prožívala jsem ho se stejným zaujetím jako tenkrát. Ani za tak dlouhou dobu neztratil vůbec nic na své kvalitě a na svém kouzlu. Ještě víc než tenkrát jsem navíc ocenila úvodní, provázející a závěrečná slova Václava Vosky, která považuji za „třešničku na dortu“ tohoto úžasného díla. Velká škoda, že už nikdy nikdo nic podobného nenatočí. Velcí herci nám pomalu odcházejí a mezi současnými už nejsou takoví, kteří by se dokázali do takových velkých rolí naplno vžít. Podobné skvosty si můžeme občas už jen připomenout díky ČT, nebo pokud vyjdou na DVD. (03.10.2012)