Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiří Vala, Slávka Budínová, Vladimír Ráž, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Jaroslav Vojta, Nataša Gollová (více)VOD (1)
Epizody(5)
Obsahy(1)
Pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období našeho národního obrození na motivy románu Vladimíra Neffa začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Tento pamětnický seriál patří mezi nejcennější díla archivu České televize. U jeho zrodu stáli dva významní televizní tvůrci - scenárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Práce na scénářích začala ještě před jarem 1968 a diváci viděli seriál poprvé na podzim téhož roku. Zasaženi a poníženi srpnovými událostmi a posrpnovým vývojem nacházeli v historickém seriálu útěchu, povzbuzení a naději. V roce své premiéry seriál překvapil kvalitou, dokonalým řemeslným zpracováním a nádhernou přehlídkou hereckých výkonů. Dnes po sedmatřiceti letech se Jiří Vala jako Martin Nedobyl, Slávka Budínová jako Valentýnka, Iva Janžurová a Jiřina Jirásková jako "Přeslice"- Hana a Bětuše Váchovy, Vladimír Ráž a Gabriela Vránová jako Born a Líza vrátí k divákům jako představitelé důvěrně známých a oblíbených postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (107)
Ze seriálu by se dala sestříhat kompaktní dramata, z nichž to úplně nejsilnější by bylo to rodiny Váchů, v němž životně exceluje Miloš Nedbal. Jinak mi přijde, že málokdo postřehl, že seriál je to do velké míry (v souladu s knižní předlohou) kritický k agresivnímu ekonomickému liberalismu (téměř ve všech negativních vlastnostech koncentrován do postavy Nedobyla - i když ta samozřejmě jako všechny postavy měla reálný předobraz v předcích páně Neffových) v souladu s Masarykovým (jehož postavu v díle ovšem hledejme marně) postojem. Stejně pak bychom neměli zapomenout na filozofii českých dějin, která se celým dílem proplétá ve svých jednotlivých názorových a politických liniích (starorakouský konzervativismus, staročeštví, mladočeštví, realismus Masarykův, spřízněný socialismus). Domnívám se, že pro studenty historie a české literatury by mělo být sledování seriálu povinné. ()
Výborný dobový seriál se strašnou hudbou. Tady se autor hudby opravdu "vytáhl". Ale ostatní profese se snažily a vzniklo i pro dnešní moderní svět poutavé leporelo několika příběhů během 22 let 19. století. Především Jiří Vala a jeho příběh je velmi poutavý, ale i ostatní příběhy a postavy nezůstávají pozadu. Vrcholem pak je v posledním dílu rozhovor Vladimíra Ráže se svým filmovým synem Míšou o hodnotách, národní hrdosti a češství. To by měla vidět hlavně dnešní mládež. Rozhodně to může zaujmout i dnes. ()
Nerada bych se unáhlila s tvrzením, že ČT postihl přechodný záchvat zdravého rozumu, ovšem pokud tomu tak je a příznaky se budou projevovat opětovným uváděním Neffovy klasiky (a je tu ještě taková maličkost jménem Zlá krev, pane programový řediteli), pak doufám, že se žádný samozvaný léčitel s protilékem v podobě nějakého novodobého Života Šípkové Růženky na zámku, která neví, proč by se netopila, dlouho nedostaví. ()
Něco tak poctivého, kvalitně udělaného, skvěle zahraného už nikdo nenatočí, a pokud by ano, tak určitě ne u nás. Kdo by tam proboha hrál? Hlavně role mladých? Až na pár výjimek už nemáme herce, ale hráče a někdy bohužel ani to ne, stačí vidět ukázky z televizních seriálů Primy a Novy. Jeden nesympatický ksicht vedle druhého, afektované herectví typu Koukněte, jak jsem civilní a nenucenej (a skvělej), s herečkami je to ještě horší. Obávám se, že by nepomohla by ani tak kvalitní předloha, jako u Sňatků z rozumu..... ()
Postupně si snažím doplňovat i mé seriálové vzdělání a řada přišla na klasické československé televizní seriály naší historie. Dalším v pořadí byly Sňatky z rozumu. Předlohu od Vladimíra Neffa jsem nečetl a nejsem zatížen srovnáváním. Seriál je kronikou dvou podnikavých kupeckých rodů a provází je obdobím národního obrození mezi lety 1859 a 1881. Zvolené období pro mě bylo plusem, protože z hodin dějepisu si o národním obrození člověk pamatuje možná několik jmen a pár dat. Nejlépe se učí a pamatuje prostřednictvím příběhů a emocí (moderně storytelling :-)). To se Sňatkům z rozumu daří náramně. Sice měly pozvolný rozjezd, kdy nás první díl moc nebavil, ale poté se to rozjelo. Jak jsme se seznámili s dobře napsanými postavami a trochu je poznali, vždy jsme se těšili na jejich další příběhy a vývoj. Seriál je založený na výtečných hereckých výkonech a perfektních dialozích. Prakticky celý se odehrává v interiérech, což vůbec ničemu nevadí. Řemeslně nelze nic vytýkat. Jedinou výtkou zůstává postava vypravěče a jeho mnohdy násilné vstupy, kdy to musí divákovi naservírovat až pod nos. To by se dalo také zvládnout jinak a méně rušivě. Dávám čtyři hvězdy a někdy v budoucnu se určitě podívám i na pokračování – Zlou krev. ()
Galerie (25)
Photo © Česká televize / Miroslav Mirvald
Zajímavosti (15)
- Poslední díl mohli diváci dle slov režiséra Filipa zhlédnout až po roce 1989. (sator)
- Natáčelo se v Praze na Žižkově. (M.B)
- Filmový materiál se musel převážet přes Vltavu na lodičkách. „Filmový materiál jsme museli vozit ze střižny na Vltavu na lodičkách, protože na mostech byly ruské tanky a ti hoši občas kontrolovali, co se převáží. Kdyby přišli na filmovou surovinu, tak by nám ji jako kontrarevolucionářům okamžitě vzali,“ uvedl režisér František Filip. (SONY_)
Reklama