V dobré společnosti

Není to nejlepší film, jaký jsem kdy viděla, na druhou stranu se takhle sympaticky civilních filmů, které vás ale nenudí ani na chvíli, natočí jen pár do roka. Sice se neválíte po zemi smíchy, ale tenhle kousek v sobě prostě jistou šťávu má. Taková inteligentní pohodička pro náročnější diváky, kteří si chtějí zrovna odpočinout od všech válečných a depresivních filmů. Navíc mám Dennise Quaida ráda už dlouho a svojí roli tatínkovského šéfa firmy vystihl fakt dokonale, stejně jako se Topher Grace výborně ujal role mladého, nezkušeného a trochu naivního nového šéfa. A skutečně velké plus u mě tenhle film má i za svůj trochu nečekaný (a zvlášť u amerických komedií nevídaný) konec. (23.10.2006)

Slizký Malcolm McDowell lítá po světě v tryskáči a sem tam koupí a sem tam střelí nějakou tu firmu. Polovinu mančaftu vyhází kvůli snížení nákladů a zbytku předvede logo ala Nokia. Obklopuje se mladými ambiciózními pitomci (Topher Grace), kteří dělají velké personální šachy vědouce sami o vedení kolektivu hovno. A pak na to všichni dojedou. Dojemné je, že na konci si řeknou jak jsou dobří lidé a jak se vzájemně od sebe učili a naučili. (A mě bylo pořád záhadou, kde ti naši idioti manažeři berou ty grífy-voni tohle asi viděli!). Scarlett Johansson je klasicky krásná a nové neznámé účesy ji velmi sluší. Objektivně zhodnoceno, nebyla to až taková sračka jak jsem čekal. (12.05.2011)

Svého času jsem snímek očtyřkoval, protože se mi kromě nevtíravého humoru líbila i jeho laskavost. Jenže od té doby uběhl nějaký čas, změnil jsem se, a tak jsem se na dnešní reprízu díval jiným pohledem i optikou. A došlo mi, že tady (na rozdíl od jiných záležitostí) nešlo o laskavost přirozenou, která by prostupovala celým filmem a dodávala mu nezaměnitelnou atmosféru; byl to jen kalkul tvůrců, jímž chtěli zapůsobit na diváka, ale na mě už dnes nefungoval. Netvrdím, že šlo o špatný snímek, chci tím jen říct, že pro mě nebyl snímkem výjimečným. Šlo o běžnou komedii, která mě ničím neurazila, v rámci svých možností mě bavila, ale to, co mi před lety připadalo lidské a laskavé, se mi dnes jeví jako vypočítavé a zaměřené na naivitu diváků. No jo, neurazilo, nenadchlo. / Poučení: Jsou zkušenosti, které se už dnes nedají získat. (03.11.2022)

Inteligentní komedie od tvůrce prvních Prciček. Že to není možné? Tak to se podívejte na tento film, kterému vévodí nekompromisní Dennis Quaid. Mě osobně potěšila přítomnost Scarlett, pro kterou mám malinkatou, (no dobře, tak trochu velkou :-)), slabost... A Tophera Grace, který tomu dával tu správnou šťávu, takže si ho budu všímat rozhodně víc... Vynikající komedie s pomalým rozjezdem, skvělým prostředkem a neamerickým koncem -> ideál na páteční večery... (29.05.2009)

Pohodová, sympatická komedie s poznatelným rukopisem Paula Weitze. Jeho "Jak na věc" se mi sice líbilo víc (pravděpodobně hlavně díky větší porci vtipů), ale strávit večer v této dobré společnosti rozhodně není ztrátou času. Pro mě osobně je rovněž jasným plusem, že Weitz není moralista - nechává na divákovi, zda si v příběhu najde nějaké to ponaučení, nebo ne. A stejně jako v "Jak na věc", ani tady nenutí svůj příběh násilím dospět do happy endu. Podoben hlavním postavám posledních dvou filmů, pak i Weitz konečně dozrává - v jeho případě z "prcičkovského" stádia své autorské tvorby. A to je dobře. (08.04.2005)