V dobré společnosti

Vydavatelství, v jehož vedení je již mnoho let Dan Foreman (Dennis Quaid) je koupenou obrovskou nadnárodní společností, což znamená spoustu velkých změn pro všechny - od šetření nákladů (= vyhazování lidí) až po dosazení vlastních lidí do vedení firmy. Tímto je Dan Foreman zesazen, a na jeho místo je přijat iniciativní mladíček Carter (Topher Grace). Než se s tímto stihne Dan vyrovnat, zjistí, že se Carter nakvartýroval k němu domů a po rozchodu se svojí bývalou manželkou (štěk Selmy Blair) začal chodit s Danovou dcerou Alex (Scarlett Johansson). A aby toho nebylo málo, dozví se Dan od manželky, že čekají další dítě ... Je zajímavé, jak se může život jednoho během tak krátké doby (v uvozovkách) posrat. Ale na druhou stranu, když se člověk nevzdá, tak se dá i všechno zlé obrátit v dobré. Navíc je tato komedie podpořená skvělými hereckými výkony - hlavně ústřední dvojice. Ač Topher Grace je mladý (ani si nevzpomínám jestli jsem ho někdy vůbec viděl), tady dokonale sekunduje Dennisu Quaidovi, a rozdíl jejich "hereckého" staří není vůbec znát. Tohle se opravdu povedlo - ani bych neřekl, že stejní autoři vyrobili etalon všech teen komedí, Prci Prci Prcičky. Ani americký happy end mi tu až tak nevadil - jen škoda toho poršáka :) (08.07.2008)

Shushikovo první slovo z komentáře přesně vystihuje film V dobré společnosti - civilní. Snímek, ve kterém "vlastně o nic nejde", řeší se pouze pracovní, maximálně vztahové problémy a děj je velmi klidný a umírněný. Výhra jako Jak na věc to není, ale všechno ubíhá dostatečně svižně a sympatičtí herci s přehledem drží pozornost filmového diváctva. 65 % (30.07.2010)

Topher Grace byl pro mě v tomto filmu snad tím největším překvapením. Nejenže jeho přivanutí čerstvého větru do firmy byl nezapomenutelný zážitek, ale on především stělesnil Cartera jako ne úplně dokonalého a světaznalého ředitele. V některých situacích jsem si vzpoměl sám na sebe. Nervózní poklepávání nohou či "Nevím co mám udělat, abych prolomil to trpné ticho v rozhovoru, tak řeknu nějakou blbost." mě úplně dostávali. Navíc to fetišistycké pití kafe má taky něco do sebe.... A Scarlett chci k sobě domú!!!!!!!!!!!!!! (22.06.2008)

Vskutku jsem dostala něco, co jsem nečekala. Protože tenhle film (těžko psát komedie) je tak hezky naivně-realisticky lidský, že mě dostal. Konfrontace dvou generací na pracovišti v poněkud obráceném pořadí, mládí, které se dere nejen po profesním žebříčku nahoru, ale narušuje i rodinou pohodu. Prostě unikum, i po herecké stránce, protože tak moc charismatický mi Danis Quaid už dlouho nepřipadal a Topher Grace je klučina (jak jinak to napsat?) tak tragicky zasmušilý, že jsem mu to zbaštila i s navijákem. Divná zábava tenhle film, ale to rozhodně nesnižuje jeho dějové a herecké kvality, prostě má takové jemné a nenásilné poslání ... (15.10.2005)

Slizký Malcolm McDowell lítá po světě v tryskáči a sem tam koupí a sem tam střelí nějakou tu firmu. Polovinu mančaftu vyhází kvůli snížení nákladů a zbytku předvede logo ala Nokia. Obklopuje se mladými ambiciózními pitomci (Topher Grace), kteří dělají velké personální šachy vědouce sami o vedení kolektivu hovno. A pak na to všichni dojedou. Dojemné je, že na konci si řeknou jak jsou dobří lidé a jak se vzájemně od sebe učili a naučili. (A mě bylo pořád záhadou, kde ti naši idioti manažeři berou ty grífy-voni tohle asi viděli!). Scarlett Johansson je klasicky krásná a nové neznámé účesy ji velmi sluší. Objektivně zhodnoceno, nebyla to až taková sračka jak jsem čekal. (12.05.2011)