V dobré společnosti

Úplně živě jsem si představil, jak ten mladý reklamní žralok prezentuje v zasedačce nějaké tuzemské společnosti svým podřízeným vizi o synergii a týmu - nejčastější otázka ve firemních kuloárech by pak zněla: „Co je to za ambiciózního kreténa?“ Decentní komedie o životních hodnotách a jejich relativitě, co se sice klišé vyhýba jak kníže Schwarzenberg bdělosti, ale až na pár světlých výjimek působí suchopárně a tak nějak neškodně. Navíc, vše protkáno kulturou servility v zaměstnaneckých vztazích, což beru v reálném životě se stejným despektem jako činnost v reklamním oboru.. Jen tak na okraj, schválně si během filmu představte Quaida v hnědém klobouku a světlé košili - kdyby se v roce 1942 nenarodil malý Harrison, padla by volba určitě na Dennise.. (21.01.2013)

Po Kamenické 15 jsem v pátek večer tak nějak náhodou začal někdy ve třetině filmu koukat na dorážení mezi šéfem Carterem a jeho podřízeným Danem. Od scény, kdy se Carter pozval k Danovi domů na večeři, jsem vnímal a většinou jsem si užíval i vtipné hlášky a nápady. Myslel jsem si, že jsem tak znavený po závodě, a proto konzumuji bez opovržení sice jednoduchou, ale celkem nevtíravou, přirozenou zábavu místy okořeněnou slovními přestřelkami. A ocenil jsem sportovní vložky (basketbalové fígle, tenisový trénink i závěrečné proběhnutí po pláži). Oddechová, pohodová komedie o vztazích; podívaná, která netlačí na pilu zbytečným přeslazeným koncem (toho jsem se obával). A líbila se mi ústřední trojice - D. Quaid, T. Grace a S. Johansson. (30.05.2009)

myslím, že som ten film tak úplne nepochopila. o kom mal vlastne byť? ak o Carterovi, tak to bol dosť smutný príbeh, aj keď na konci bola nádej. ak o Danovi, tak to bola dosť nudná story. a tá love story, na ktorú som sa najviac tešila, bola úplne zbytočná, alebo minimálne postrádateľná. herci boli skvelí, ale ten príbeh ... taký nijaký (07.07.2008)

Slizký Malcolm McDowell lítá po světě v tryskáči a sem tam koupí a sem tam střelí nějakou tu firmu. Polovinu mančaftu vyhází kvůli snížení nákladů a zbytku předvede logo ala Nokia. Obklopuje se mladými ambiciózními pitomci (Topher Grace), kteří dělají velké personální šachy vědouce sami o vedení kolektivu hovno. A pak na to všichni dojedou. Dojemné je, že na konci si řeknou jak jsou dobří lidé a jak se vzájemně od sebe učili a naučili. (A mě bylo pořád záhadou, kde ti naši idioti manažeři berou ty grífy-voni tohle asi viděli!). Scarlett Johansson je klasicky krásná a nové neznámé účesy ji velmi sluší. Objektivně zhodnoceno, nebyla to až taková sračka jak jsem čekal. (12.05.2011)

Je to vztahový film a moc dobře zahraný, se žhavou tématikou tvrdé současnosti. Dennis jako vyšilující taťka a charakterní věrný zaměstnanec firmy se nemohl předvést lépe, má u mě bodík už asi navždy za film Den poté. Topher je pro mě nová neznámá a za svým šéfem a zástupcem vůbec nezaostával. Vyjma ukázky šíleného životníhu stylu v NY, který udává drive celého jeho mikrosvěta, mě mile překvapil nečekaný závěr. Co ale dělá film přednostním, je podobně jako v pozdějším Margin Call americká firemní politika. Český oVčan se slinou na bradě jen tupě zírá na fungování týmové kolegiality, kamarádský přístup, nezbytné tykání od šéfa po údržbáře bez trapného titulování, kdy dostat za bodrého poplácávání po zádech padáka, skoro to nezamrzí. Ovšem pokud jde o zdroje financování, v tom jsou zase jinde oni a totál(it)ně. "A máte druhou hypotéku!" A my všichni to teď budeme splácet, richtig. (29.01.2012)