Malé ženy

-Miluješ Laurieho více než miluješ mě? -Nebuď blázen, nikdy bych nemohla někoho milovat více než miluji mé sestry. Silné a až austenovsky romantické drama z Nové Anglie století devatenáctého, kdy zuřila občanská válka, ženy neměly společenské postavení a uvedení do společnosti znamenalo pro dívky téměř jedinou záruku bezstarostné budoucnosti. V této době se v ne příliš jednoduchých situacích vyskytují sestry Marchovy, každá si projde těžkým obdobím a každá z něj vyjde s jiným rozuzlením. Neubránil jsem se ani dojemným chvílím, ani těm veselým. S představitelkami jsem se smál ale bohužel jsem s nimi neplakal (což je nejspíše jediný zápor Malých žen). Je trošku smutné, že krom Winony "Keiry" Ryder si mě nejvíce získal Gabriel Byrne, který je na očích pouhých deset minut. Mohl to být nevšední zážitek, takhle je to "jen" silná podívaná. (10.11.2008)

Film natočený podle výborné knihy není sladkobolnou romantikou pro dojímavé divačky závislé na telenovelách. Je to příběh obyčejných žen, které se v podmínkách, kdy konvence a předsudky musely stranou, staly neobyčejnými. Všechny herečky byly skvělé, mě ale zaujala nejvíc tehdy začínající Claire Danes. (06.02.2005)

Moc hezky ztvárněná klasika s výjimečnými hereckými výkony (především Susan Sarandon, Christian Bale, Winona Ryder a mladičká Kirsten Dunst). Nicméně pojetí tohoto příběhu je velmi „standardní“, ničím nevybočující. Což mě bije do očí o to víc poté, co jsem viděla novější adaptaci od Grety Gerwig. Ta je svým provedením a nechronologickou výstavbou mnohem odvážnější, zajímavější a místy jako by šla emočně ještě o něco víc do hloubky. Musím říct, že Gretinu novější verzi rozhodně preferuju a je za mě ještě o kus lepší. Přesto, i tato klasičtější adaptace zvládá znamenitě přenést ducha knihy do filmové podoby a má svá hezká místa. Jediné, co se bohužel moc nepovedlo, byla postava Beth. Chudák Beth totiž dostala mnohem méně prostoru než by si (i dle vyprávění v knižní předloze) zasloužila. Navíc, v podání Claire Danes bohužel ani nepůsobila tak dětsky a bezelstně, jak by správně měla. Zkrátka a jednoduše, ze všech čtyř sester byla právě postava Beth nejenom nejhůř obsazená, ale zároveň měla tak žalostně málo prostoru, že působila velmi ploše a jaksi „nemastně neslaně“. Přitom v knižním příběhu jsou to právě kapitoly a části věnující se této postavě, které dokážou dojmout nejvíce. Je to velká škoda. Dokonce i příběh o klavíru zde byl natolik zkrouhnutý, že divákovi skoro ani nedojde, jak moc to pro Beth byla velká věc, když od pana Laurence dostala klavír darem. No, darmo mluvit. Naštěstí postava Beth a její vyobrazení pro mě byly jediným zklamáním na jinak pěkné a kvalitní adaptaci tohoto nesmrtelného příběhu o sestrách Marchových. ~(4,2★)~ (09.01.2024)

----- "Jednou všechny vyrosteme. Je dobré vědět, co chceme." ----- Veskrze empatické vyprávění, spletené ze všech podob lásky, lehkého nádechu melancholie a kouzla starosvětských obyčejů. Přináší prostý příběh z těch dávno minulých časů, kdy emancipace byla ještě v plenkách - a jako jednu z nejdůležitějších trvalých hodnot vyzdvihuje vztah k vlastní rodině a k domovu, což je jednoznačně pozitivní zjištění. Nikterak nezakrývá svou příslušnost k románům červené knihovny - ať už psaným či zfilmovaným ... naopak, zdá se, že se jim staví po bok s náležitou hrdostí. Myslím, že je to jeho svaté právo, neboť k námětu přistupuje citlivě a jen s nezbytně nutnou dávkou uslzeného patosu a hořkosladkého romantismu, takže na 4* v pohodě dosáhne. P.S.: ----- "Mysterium ženského světa zahaluje závoj, který není radno odkrývat." ----- Tudíž naprosto nevhodné pro kritické realisty a otrlé cyniky. (14.12.2017)

„Nedostatok býva matkou invencie.“ Knižku som nečítal a predchádzajúce filmové adaptácie nevidel. Ale austrálskej režisérke Gillian Armstrong sa vďaka kvalitnému scenáru a dostatočnému rozpočtu (bohaté kostýmy, štedrá výprava) podarilo stvoriť film, ktorý si vždy rád pozriem. Film s parádnou atmosférou a vynikajúcim hereckým obsadením. Tomu dominuje Susan Sarandon, ale tiež aj jej dcéry, prevažne pôvabná Winona Ryder a Kirsten Dunst. V silnom príbehu, dojemnom i vtipnom zároveň, sa však nestrácajú ani muži. Nevyzdvihol by som ani tak fajn Gabriela Byrnea, ale skôr Johna Nevilla (hoci v miniatúrnej roličke). Mám slabosť pre "ženské" filmy (ďalej napr. Vyprážané zelené paradajky) (19.12.2004)