Němý film

Skvělý nápad – němý film o tom, jak se někdo snaží natočit němý film v sedmdesátých letech, za účasti těch největších dobových hvězd. Je to pár vtipných detailů, u kterých se člověk zasměje (když třeba tři filmaři chodí, a v rytmu hudby si vždycky poskočí), ale jako celek je film natahovaná nuda. Scény typu honičky s Paulem Newmanem neobsahují gag v podstatě žádný, divákovi má stačit pohled na Newmana v motokáře. A takových je tam víc… Přitom němá éra poskytovala Brooksovi takovou studnici nápadů, a možných zdrojů citací. Čekal jsem něco ve stylu Spaceballs nebo Mladého Frankensteina, což byli jakési holdy svým předobrazům, vypilované do nejmenších částeček. Tady ty částečky nějak chybí. (29.09.2006)

Ne vždy je výsledný produkt adekvátní nápadu a odvaze, s níž se pustíte do jeho realizace. Natočit v 70. letech barevnou němou komedii lze vnímat jako milou provokaci, obsazení několika největších hvězd té doby (Paul Newman, Burt Reynolds, Liza Minnelli) jako vydařený vtip, absenci alespoň trochu ucelené dějové linie pak jako podraz na diváky. Film, reflektující v druhé rovině pozření velkých studií klasického Hollywoodu nadnárodními konglomeráty, je sledem skečů (často snímaných "postaru" statickou kamerou), jež s větší či menší nápaditostí odkazují především k němým groteskám. Jak už tomu u Brookse bývá, některé gagy jsou podařené, jiné trapné. Totéž dnes platí také o spoustě grotesek, zvolená forma tím pádem funguje zejména jako omluva režisérova sklonu k nestydaté dětinskosti. Cameo Marcela Marceaua a honička na kolečkových křeslech patří k vrcholům komedie jinak spíše úsměvné než směšné. 80% (02.10.2006)

Finální honička s filmovým kotoučem už je trochu přitažená za vlasy, ale jinak jde o nesmírně chytrý, zábavný a hlavně originální film, se spoustou geniálních vtípků v druhém plánu, kterých si napoprvé ani všech nevšimnete. V tomhle filmu je prostě dostatek všeho co šlo Brooksovi vždycky nejlíp, hlavě satyra a zdravá nadsázka. Navíc čt vyprodukovala kvalitní titulky od dany hábové název firmy Urval a Schramst nemá chybu:) (06.10.2006)

Celovečerní filmový experiment. Brooksův snímek naštěstí nestojí na jediném esenciálním nápadu, ale oblaží diváka: důmyslnou prací s metatematikou (němý film o tom jak se shání protagonisté do němého filmu), s gustem vystupujícími dobovými hvězdami (Reynolds, Caan, Minelli, Bancroft, Newman), perfektně odkoukaným a zparodovaným herectvím dávno zašlé éry a velkým množstvím variabilních gagů. Pocta „velkým němým“, pocta slapsticku, lekce z originality, extrabuřt pro cinefily a pomník pro Mela Brookse. PS – na počátku bylo slovo a stvořitel se jmenuje Marcel Marceau. (08.11.2006)

Naprosta uchylarna. Grotesky nijak zvlast nemusim, ale spojeni Brooksovo humoru, kde mu zadna kokotina neni cizi, ale kolikrat prijde s necim genialnim, to vse natoceny formou grotesky, funguje proste na vybornou. Je sice fakt, ze postavy by obcas mohli promluvit, ale tady je to se vsim vsudy, to znamena i vysvetlujici napisy, co postavy jakoze rikaj. Dej je vcelku vymastenej, Mel chce natocit film, tak jezdi se svejma dvema kamosema a schani (stylem naprudit a oni to snad vezmou) do nej hvezdy typu Newmana, Caana, Reynoldse a dalsi a prekvapilo me, ze ani oni nemaj problem udelat jakoukoliv kokotinu, Reynolds se prohlizi furt v zrcadle, Caan kolem sebe mava boxerskejma rukavicema a Newman ujizdi na koleckovym kresle. Proste blazniva komedie se vsim vsudy. (28.07.2009)