Němý film

Proč film o tom, jak se někdo pokouší natočit němý film, musel být nutně němý? Upřímně tu žádnou přidanou hodnotu nevidím, právě naopak. Formát němého filmu, konkrétně grotesky, odhaluje limity Brookse jako akčního režiséra (groteska je hlavně o akci); jeho pohybovější scény trpí zoufalou absencí rytmu. Němost filmu má být asi omluvou i pro přehrávané grimasy, ruchové polopatismy a podivně selektivní soundtrack, který často nechává scény v trapném tichu. Jinak je NĚMÝ FILM typická brooksovka, včetně nezbytných vulgarit a parodických odkazů, která bohužel doplácí na nedobrou realizaci a často křečovitý humor. Dvě hvězdy nedám jen proto, abych nebyl za asociála:) (04.10.2006)

Němý film v dobách Nového Hollywoodu? Mel Brooksovi se povedla nesmírně zábavná hříčka plná originality vycházející z netradičního nápadu, dovedeného až do svěžího výsledku. Takové moderní navázání na staré němé grotesky s výrazně parodickou sebereflexí. Němý film pro mne osobně neměl hluchého místa, spíše jen míst, kdy vyzníval na můj vkus až moc praštěně a poblázněně, nejvíc asi ve scéně s hlavní trojkou v rytířských kostýmech v restauraci. Trochu jsem byl na konci zklamán, že jsem z natočeného filmu tří hlavních protagonistů spatřil jen to úvodní logo a nic víc, aby mi pak během závěrečných titulek došlo, že jsem se na něj vlastně celou dobu již doposud díval. No jasně! :) Taky jedna z pěkných point... Mel Brooks opět překvapuje obsazením těch největších hereckých hvězd do naprosto nečekaných epizodních rolích, aneb spatřit Paula Newmana v němé automobilové grotesce bylo stejně velkým překvapením jako dva roky před tím zase vidět Gene Hackmana v převlekové roli slepého kostelníka (viz. Mladý Frankenstein 1974 od stejného režiséra). Newman si zde dokázal, stejně jako pánové Reynolds a Caan, udělat ze sebe obrovskou srandu a mile mne tím překvapil. Nakonec hlavní hrdina pan režisér nelhal, pozitivní úspěch takového riskantního experimentu stojí hodně i na těchto hvězdách. Po stránce originality určitě osobité dílko, navíc s velmi povedenou hudební i výtvarní stránkou, ale místy pro mě nerovnomerně kolísalo. 75% (08.08.2020)

Silent Movie... Natočit v druhé polovině 20. století němý film, to je už sám o sobě experiment, běžní diváci už na takovouhle formu narace dnes nejsou zvyklí. Sice se do něj dá schovat plno podpůrných berliček, stejně jako to udělal režisér Mel Brooks - natočit novodobý němý film jako poctu klasickému němému filmu (se všemi těmi odkazy, citacemi, aluzemi, výběrem typologie postav atd.), vypomoci si scénářem a to tak, že se natočí film o natáčení filmu, do něhož se obsadí dobové hollywoodské hvězdy... V takovém filmu se samozřejmě musí objevit lavina neotřelých a lehce absurdních gagů na úkor příběhových linií (stejně jako to bylo v dobách němých grotesek), děj se fragmentuje a dynamiku film získává volným navazováním jednotlivých prvků situační komiky. Důležitá je mimická a proxemická výbava jednotlivých herců a především jejich anomální, výrazná fyziognomie - to je asi nejslabší místo celého díla - jediným skutečně nosným a divácky vděčným objektem zájmu je Marty Feldman a jeho podivuhodně špičatá tvář s vypoulenýma očima, jehož stylizace nešiky s motocyklovou kuklou na hlavě nemá chybu... Ostatní jsou jen průměrní a ženská část hereckého obsazení, alespoň v mých očích, vysloveně selhává... Famme fatale si skutečně představuji (a to i na základě percepce hollywoodských děl ze 70. let) jinak... Za zmínku stojí kongeniální český překlad Dany Hábové, jež počeštila hlavního hrdinu, který se jmenuje Mel Funn, kouzelným překladem Mel LeGrace, což se mi zdá lepší než sám originál... Tedy celkem dost podařená novodobá groteska, ale třeba Vorlův Skřítek mi fungoval líp... (15.12.2007)

Celovečerní filmový experiment. Brooksův snímek naštěstí nestojí na jediném esenciálním nápadu, ale oblaží diváka: důmyslnou prací s metatematikou (němý film o tom jak se shání protagonisté do němého filmu), s gustem vystupujícími dobovými hvězdami (Reynolds, Caan, Minelli, Bancroft, Newman), perfektně odkoukaným a zparodovaným herectvím dávno zašlé éry a velkým množstvím variabilních gagů. Pocta „velkým němým“, pocta slapsticku, lekce z originality, extrabuřt pro cinefily a pomník pro Mela Brookse. PS – na počátku bylo slovo a stvořitel se jmenuje Marcel Marceau. (08.11.2006)

Tentokrát ne parodie, ale stoprocentní pocta groteskám němé éry! Zběsilá honička Mela Brookse za slavnými hvězdami (Anne Bancroftová, Paul Newman, James Caan, Liza Minnelliová, Marcel Marceau, Burt Reynolds...), které chce obsadit do němého filmu po padesáti letech existence filmu zvukového. Jenom je škoda, že na tolika místech zní opravdu jen ticho, nikoli hudba, která byla za němé éry významným výrazovým prostředkem. Tady se to moc nepovedlo. 70% (20.02.2003)