One Piece

Jak to tak vypadá... vyrostl jsem z anime. Už mě to prostě nebaví, nudí a unavuje dívat se v podstatě na to samé. Hlavně shonen vám začne po pár seriálech připadat jeden jako druhý, obzvlášť co se týče soubojů, odhodlání a postav. Vydržel jsem u toho tak osm dílů. A uvědomil jsem si, že když to vypnu, o nic nepřijdu. - 60 % (13.05.2011)

Bohužel, jak dobře to začalo a s jakou vervou jsem se do úvodních dílů pustil, tak nasraně, unaveně a otráveně kráčím od Luffyho bandy směrem vzad po 206. dílu, zděšen perspektivou, že bych se na něco takového měl vydržet dívat ještě několik set (!) dílů. Nevěřil bych, že to někdy napíšu či řeknu, ale zlaté fillery u Naruta, Bleache či Fairy Tailu, byť jsou sebehorších kvalit. Takové fillery může aspoň člověk přeskočit, nikoli ovšem dlouhé, předlouhé, jak zločinec na skřipci natahované epizody plné vyčerpávajících rekapitulací předchozího děje, jež jedou podle mangy. Právě ty rekapitulace předchozího děje a otravné natahování soubojů jsou asi tím největším zlem, kvůli němuž jsem byl nucen One Piece zahodit. Než se někdo odhodlá na někoho zaútočit, než někdo úplně na kaši vstane ze země, než se někdo vykecá a pronese několik květnatých vět plných patosu či vět o soudržnosti přátel, než někdo zevrubně popíše jednu ze svých hissacu waza… tak si kolikrát stihnu jít udělat kafe nebo čaj a napětí je náhle fuč. Smutné přitom je, že nějakých prvních sto epizod bylo vše výše uvedené přítomno v rozumné míře, nezabíjelo to tolik akční potenciál scén, hezky to šlapalo a seriál si mě dokázal pevně udržet u obrazovky, leč od časů dobrodružství v Alabastě a zejména na Skypieji (!) pokleslo mé nadšení jak loď Titanic do hlubin oceánu. Co si však dokázalo aspoň těch prvních sto dílů získat si mou přízeň? Zkrátím to: postavy, hudba a humor. Byť jsou hlavní postavy vesměs schematické, nezpozoroval jsem u nich nějaký hmatatelnější vývoj a mají většinou jen málo výrazných rysů, jimiž si snaží získat diváka – jak píše Subjektiv, s jehož komentářem se z velké části shoduji –, jako skupina fungují velmi dobře a umí si diváka získat a pobavit. Vždy optimistický a vtipný ňouma Luffy, odhodlaný a věrný Zoro, vychcaná Nami, sarkastický a nadržený Sandži, postava vtipálka Usoppa a tajemná Nami. K náboru dalších členů Slamáků, dalším zdlouhavým dobrodružstvím a dalším gagům jsem však již ztratil chuť se dostat. Možná až se někdy budu nudit a budu chtít zkusit dát One Piece ještě jednu šanci, tak zjistím, že díly od 206. dílu jsou opět vynikající, ale momentálně si to nemám chuť ověřovat. Lepší a dospělejší než Fairy Tail, ovšem podobně repetetivní. Chytřejší než Bleach, ale mému srdci kvůli své umělé natahovanosti méně bližší. Ať se na to dívám sebeobjektivněji, Naruto mi z této čtveřice navzdory mnoha Kišimotovým přehmatům vychází stále jako vítěz. Na neotřesitelný piedestal nejlepšího šónenu bych tak One Piece na rozdíl od mnoha fanoušků rozhodně nepostavil. (16.06.2012)

Anime patrí medzi moje najobľúbenejšie filmové žánre. One Piece radím na vrchol v ketórii anime. Keď sa nad tým zamyslím, tento seriál si dokázal získať moju pozornosť a stále juu má, už vyše 8 rokov, od chvíle ako ho v roku 2003 začali nemci vysielať. Bežal pravidelne o 15:40, vždy som si popri anime na RTL2 písal úlohy do školy, pričom sa na naučil perfektne nemčinu. Prvé časti ma síce moc neoslovili. Keď som videl v mori plávať nejaké čudné kreatúry, deti plaviace sa na mori hrajúce sa na pirátov a kráľa pirátov umierať na popravisku v každej zvučke, zdalo sa mi to dosť čudné. Neskôr, keď si Luffy zregruitoval prvého člena svojej posádky som si seriál doslova zamiloval. Postupne sa jeho partia rozrastala a s každým novým príbehom som ich mal viac a viac rád. Síce ciele každého z nich sú odlišné idú za nimi spoločne, však v dobrej partii ide všetko ľahšie. Nové časti si ešte stále s radosťou pozriem ak sa nájde trochu voľného času, ak nie siahnem po mange. Najviac ma šokovalo, keď som minulý týždeň pozeral opäť verziu s nemeckým dabingom a aj po piatich rokoch som vedel naspamäť všetky slová soundtracku: "Ihr wollt meinen Schatz? Den könnt ihr haben! Sucht ihn doch, irgendwo habe ich den größten Schatz der Welt versteckt!"... Skláňam poklonu tvorcovi tohto skvostu Eiichirovi Odovi. (30.12.2011)

Nemůžu si pomoci, přestože mne straší ta délka tak už po 8 dílech jsem nadšen. Prostě z toho čiší něco, co mě přitáhlo a myslím, že nepustí až do konce. Parádní hudba a to očekávání jaká bude Grand Line. No moc se těším. Ale pak jsem zjistil, že původní manga má teď 628 dílů a to ještě nejsou ani za Grand Line. Takže dobré, ale protože čtu mangu, tak seriál budu jen okrajově pro dokreslení. Změna: Manga mě nadchla tak, že nemůžu než změnit hodnocení na max. Protože tohle je epický příběh o přátelství, odpuštění a vůli jít si za svým snem. (22.05.2011)