Kráska z Marsu

Nemůžu hodnotit jinak - a to jsem se ještě držel, abych po těch šílených scénách z Marsu se srpem a kladivem, s tím, že "všechno to začalo 25. října 1917...", se Svazem marťanských socialistických republik nebo se závěrečným pálením celého výzkumu a že "teď je čas na opravdovou práci" nehodil do odpadu a jen si tu jadrně nezanadával na ty bídný komouše a vymazal celé to propagandistické svinstvo z paměti. Neudělám to, protože těch několik kladů, které vidím, mi to nedovolí. V první řadě to je překrásné futuristické ztvárnění marťanských prostor, jejich kostýmů, líčení a účesů; v druhé pak složitější systém vyprávění a několik zajímavých režijních a střihačských triků. Bohužel to celé překrývá obludná komunistická ideologie. A ne, nemůžu si ji odmyslet, protože jinak by kromě mnou zmíněných kladů vůbec nic nezbylo. Jinak je to totiž celé jedna velká ideologická hrůza. Jsem rád, že jsem film viděl, a beru, proč je tolik uznávaný a vyzdvihovaný v žánru sci-fi; leč myslím si, že s dvěma hvězdami jsem byl milosrdný až dost. (08.09.2015)

Tak jo, je to místy hodně politické, ale když se vezme, že to vznikalo ještě v době, kdy byla revoluce poměrně živí a všechny ty myšlenky nebyly zdegenerovány Stalinem, má to svou váhu. A musím říct, že z některých scén mě docela mrazilo, a to ne proto, že by mě děsilo jejich ideové poselství, ale proto, že vyznívaly celkem epicky. Co je ale na filmu nejlepší, to je jednoznačně vizuální stránka a hlavně kostýmy, ty jsou krásné a celkem by mohly fungovat i v moderním sci-fi. (02.02.2015)

Neskutečně zajímavý film, který dokáže být jak totálním komunistickým škvárem (skuteční práce je důležitější, než vědecké bádání), tak příkladným blockbustrem, který nepostrádá jisté napětí, opulentní scény, výjevy marťanského města, vraždy, chrabré vojáky sovětu, zlé buržoazní padouchy, utajené plesy zbohatlické honorace... Chybí snad jenom automobilová honička a vesmírná bitva. Přestože je film němý, má dost rychlé tempo a tam kde se děj odehraje na poli pěti minut, dneska by bylo potřeba půl hodiny (ovšem jelikož jsem bídný, akulturní prabarbar, nemám ani nejmenší tušení, jestli je to specifikum tohohle filmu, nebo celého kinematografického období 20. let, hle, já nehodný červ). Velmi zábavné sci-fi (Přestože se valná většina filmu odehrává na zemi a s marťanským světem nemá nic moc společného), zabalené do propagandy srpu a kladiva, což ovšem celku dodává jistou zvrácenou poetiku. (08.03.2015)

Vynikající výtvarná stránka a kostýmy (viděl jsem například Čapkovy a další scény ze 20. let, např. RUR, takže vím, že toto pojetí bylo extrémně moderní a progresivní). Scéna ukládání ke spánku stojí vyloženě zato. Víc než "první ruské scifi" mě zaujalo, že je zde asi první antihrdina - kladný vynálezce chladnokrevně ovdoví vlastní rukou. Vůbec morálka je zde taková zvláštní, a to nemyslím jen onu "satirizovanou". P.S. délka filmu, který jsem sledoval, byla 81 minut. (13.11.2012)

Sci-fi kabátek je jen zbytečným pozadím. 90% filmu nemá se sci-fi nic společného. Důležitý pro tenhle film a pro její tvůrce je propaganda a podprahové signály. Snímek je to zdlouhavý a nepříjemný. Důležité se stane v několika málo minutách a zbytek je vata o ničem. Nicméně architektura Marsu byla taková správně Meliesovsky naivní. Za jediný důvod, proč se na tohle dívat, považuji scénu před prostředkem, kdy se marští dělníci ukládali ke kryogennímu spánku. Oceňovat Aelitu kvůli průkopnictví žánru netřeba, to už daleko lépe obstaral právě zmiňovaný Georges Méliès. (18.02.2012)