Aienji

Tohle "dílo" na mě nepůsobí ani jako film, ale jako pírko, které mě pohladilo po ruce a přeneslo do mě nějaký pocit. A přesto, že si myslím, že Jížní Korea má mnoho propracovanějších filmů, tenhle je jeden z těch, co se mě dotkl nejvíce. Všechno to ale asi ještě vstřebávám, protože mám dojem, že koncem to neskončilo. Je zbytečné hodnotit tu scénář a herecké výkony, když si myslím, že herci to nehráli a scénář byla realita. (21.07.2011)

Podle zdejších hodnocení mám pocit, že jsem viděl trochu jiný film. Nevyléčitelně nemocná dívka žije sama se svou matkou a jednoho dne se do ní zamiluje jistý chlapec.... no, i když všichni tušíme jak to skončí, je tu jedna malá závěrečná klička a citový potenciál v sobě příběh také má. Ten je ale u mě zabit dokonale nudnou režií, která se za zvuku pohodových odrhovaček loudá k jistému konci a neobtěžuje se zavadit o nějaký zajímavější nápad, atmosféru nebo barevnější rozvedení nějakého vedlejšího motivu. Herci tomu moc nepomáhají a příliš se spoléhá na to, že téma film unese samo. A i když Korejci velmi dobře vědí, jak a kdy uhodit na tu správnou emocionální strunu, na mě to tentokrát moc nezabralo. (14.02.2006)

Asi jsem divný, ale já se na tento vpodstatě smutný film díval s úsměvem a pocitem, že se mi prostě líbí. Nedávno jsem viděl Be with you a ověřil si, že stále nemám problém u filmu brečet, ale toto mě nerozplakalo. Na druhou stranu mě film držel od začátku až do konce, hlavně kvůli Su-jeon Im, na kterou se dá dívat vlastně pořád a která se mi zde líbila víc, než v Sad Movie. Rae-won Kim mi v porovnání s ní až tak sympatický nebyl a jeho fyzická podobnost s Bin Hyeonem z A Millionaire's First Love byla taková, až jsem měl pocit déja vu. Upřímně, Milionářova první láska se mi líbila víc (také jsem ji hodnotil maximálním počtem), ani ...ing však není k zahození. Definoval bych ho jako "příjemný film". Jo a i já chci deštník s namalovanou oblohou zespod! ■ Po druhém vidění mi byl film ještě příjemnější. Reálných 85% (číslo jsem dal podle svého upřímného osobního pocitu a následně zjistil, že má na ČSFD přesně tolik). ■ Po x dalších viděních zvedám hodnocení na maximální. (08.10.2010)

Jedna z najkrajších kórejských melodrám. Páči sa mi, že smrteľná choroba hlavnej hrdinky je odhalená divákovi hneď na začiatku, takže sa s týmto motívom hnusne nekalkuluje a divák nezažije pocit, že ho chcú znásilniť citovým vydieraním. Jak hlavná postava, tak jej matka s ktorou žije už s chorobou zápasia roky, takže sa ňou snažia nezaoberať a radšej si užívajú život naplno pokiaľ je čas. Tento prístup pôsobí veľmi príjemne a povzbudivo aj na diváka. No a po čase sa objaví vyvolený, takže sa môže pomaly rozbehnúť aj romanca medzi ním a chorou dcérou. Od ich prvej spoločnej scény to medzi nimi dokonale iskrí. On je taký bezstarostný človek a ona je neskutočne roztomilá. Vďaka tomu, že chorobu divákovi odhalia hneď, pôsobí celá romanca oveľa intenzívnejšie aj keď postavy prežívajú len také obyčajné až všedné chvíle. Našťastie sa film vyvaruje primitívneho ukričaného humoru. Namiesto toho film tak príjemne plynie až do očakávaného smutného finále, ktoré ale našťastie nie je žiadna depka. A dočkáme sa aj nejakého drobného prekvapenia. Okrem dokonale obsadeného ústredného páru si zmienku zaslúži skvele zahraná postava matky ktorej vzťah s chorou dcérou je nezvyčajný ale zároveň strašne pekný. Okrem týchto troch postáv tu už ďalšie veľký priestor nemajú. Výsledkom je ten typ filmu u ktorého som si celý čas prial, aby trval aspoň dvakrát dlhšie a mal som chuť si ho hneď pustiť znova. 10/10. (03.07.2019)

Prekrásny film, v ktorom obdivujem ten cit tvorcov ako si dokázali poradiť s látkou, ktorá mohla tak ľahúčko skĺznuť do vôd toho najkýčovejšieho braku. Sympatická herecká zostava, atmosféra, ktorú nikto nevie lepšie vystihnúť ako ázijskí tvorcovia a hra s detailami, ktoré vytvoria nakoniec tak krásny celok. Jednoducho krásnosmutný príbeh, ktorý dokáže pohladiť pri srdci, dokonalá ukážka toho ako má vyzerať romantický film. (27.10.2005)